Povědomí o překladu se výrazně zlepšilo v roce 2024, kdy za něj překladatel získal Cenu Josipa Tabaka za nejlepší překlad prózy v roce 2023, kterou uděluje Spolek chorvatských literárních překladatelů (Društvo hrvatskih književnih prevodilaca), a to právě 27. října, v den 100. narozenin Josefa Škvoreckého. Navíc se Zbabělci v chorvatském překladu konečně dočkali křtu, který se uskutečnil v Matici chorvatské v Záhřebu.
Děj románu se odehrává ve smyšleném českém městečku Kostelci během posledních osmi dnů druhé světové války, kdy se Němci stahují před osvobozeneckým postupem Rudé armády a amerického vojska. Zbabělci znázorňují mladou generaci, která několik ze svých nejlepších let prožila v době války, ale především odhalují kritický obraz obyvatel, kteří se většinou vyrovnali s okupací, aby se před osvobozením pokusili narychlo očistit své svědomí a stali se z nich „vlastenci“. Román měl zajímavý osud: Škvorecký ho napsal v roce 1949 a uveřejnil teprve v roce 1958. Román čelil ostré kritice a pronásledování, byl dokonce zakázán, ale v roce 1964 se ve svobodnějších podmínkách dočkal druhého, pozměněného a rozšířeného vydání. Konečnou verzi románu potom Škvorecký uveřejnil v roce 1991. V bývalé Jugoslávii byli Zbabělci uveřejněni v Bělehradě v roce 1967 pouze v srbském překladu a v cyrilici.
„Jde o moderní, živý, svěží a aktuální román, třebaže byl napsán před téměř 80 lety. Je to díky autorově technice a stylu, ale i tématice. Děj se mimo jiné zabývá střetem mezi východem a západem,“ uvedl při představování knihy hlavní redaktor nakladatelství Matice chorvatské Luka Šeput. Podrobněji o románu mluvila profesorka české literatury na Katedře českého jazyka a literatury Univerzity v Záhřebu Suzana Kosová, která uvedla, že dílo přináší nový typ hrdinů, nový pohled na československé dějiny a na hodnoty, které prosazovali vlastenci a osvoboditelé, což je také důvod, proč bylo uveřejnění románu problematické. „Škvorecký napsal toto dílo v takovém ovzduší, kdy mu bylo jasné, že ho dlouhou dobu nebude moci uveřejnit. Byl to svého druhu ventil, kterým si mohl ulevit od vlastních frustrací i frustrací své generace,“ řekla S. Kosová. Podle ní se zde Škvorecký představuje jako dovedný vypravěč s velmi rozvinutým smyslem pro detail. Zdůraznila, že hlavní postava, dvacetiletý Danny Smiřický, je jistým způsobem autorovo alter ego, které se vyskytuje také v dalších románech, jako jsou například Tankový prapor a Příběh inženýra lidských duší.
Bohemistka Mateja Pavlicová se ohlédla za dosavadní recepcí české literatury v Chorvatsku a zaměřila se i na samotného Škvoreckého, jehož Tankový prapor (Oklopni bataljon) se dočkal několika vydání a román Scherzo capriccioso, přeložený v roce 2000 jako Jedna Dvořákova ljubav si rovněž zasloužil Cenu Josipa Tabaka, kterou dostal překladatel Predrag Jirsak. O Škvoreckém, který po roce 1969 žil v Torontu, kde v roce 2012 také zemřel, uvedla, že je virtuosem českého jazyka, což je také důvod, proč se nepřekládá snadno. Dosvědčil to také překladatel Matija Ivačić, který uvedl, že v textu je hojně angli cismů a jiných cizích slov i dlouhých vět, které, jak uvedl, česká syntax snáší lépe než chorvatská.
„Je fascinující, že Škvorecký ve 24 letech napsal takto obsáhlý, zralý, jiskřivý a zároveň čtivý text. Tímto románem se Škvorecký zařadil k pokračovatelům haškovské tradice po bok Kundery, Hrabala, Šotoly a dalších, a to díky protiválečnému ladění a satiře. Ústředním tématem takového druhu prózy je de facto střet mezi jednotlivcem a systémem, který v českém případě kupodivu končí ve prospěch jednotlivce, protože Češi mají nadhled, tj. jakýsi ironický odstup od světa,“ řekl Ivačić. Uvedl dále, že mu Zbabělci připomněli román Povijest pornografije od chorvatského spisovatele Gorana Tribusona, který byl inspirován právě Škvoreckým. Vyjádřil naději, že se chorvatského překladu dočkají i Škvoreckého krimi romány. Text a foto Marijan Lipovac, přel. žp