Během třicetiminutové jednoaktovky se kolem majetného místního mlynáře, který před rokem ovdověl, točí ženy, které by si ho chtěly vzít za muže. Mlynář všechny odmítá a nakonec se ukáže, že jeho sympatií je sousedka, která k němu také není lhostejná. Ve stínu jejich poměru se objevují další, a nakonec se připravují trojí oddavky. Mlynář si bere sousedku, žádostivá šišlavá stará panna staršího kulhavého muže a mlynářův pomocník místní krasavici, svou tajnou lásku.
„Pokud v našem divadle bude nějaká ta chybička, odpusťte nám to, jsme přece jen amatéři,“ řekla na začátku večera předsedkyně střežanské Besedy Jiřinka Machová. Chyby skutečně nechyběly, ale nikomu to nevadilo a všichni se zřejmě dobře bavili. Obecenstvo reagovalo málem na každou repliku, ve které rozpoznávalo skutečné události ze své vesnice, a stejně tak i na jména divadelních postav, totožná se skutečnými jmény protagonistů.
Jak to už v malých spolcích bývá, většina účinkujících měla během večera několik úloh, a tak herci nejdříve vítali hosty, potom zpívali ve sboru, odvedli své role ve hře, a na konci roznášeli moučníky a kávu.
„Hrajeme to, na co máme,“ praví autorka předlohy Růženka Bukačová, která se psaní textů pro divadelní skupinu ujala potřetí. „My bychom rádi hráli nějaký hotový text známého autora, ale nemůžeme ho najít.“ Jednou se paní Bukačová pokusila přizpůsobit vybraný text skupině, škrtala, přesunovala repliky, dopisovala text, měnila mužské postavy na ženské… a usoudila, že je to až moc náročná a složitá práce, a že je lehčí napsat divadlo na míru besední sekce. „Když vidím, kolik herců mám k dispozici, napíšu hru, ve které je role pro každého, a inspiraci čerpám z událostí kolem sebe,“ doplňuje a dodává, že jejich další nevýhodou je věk herců. „Mládež se k nám nechce přidat. Tentokrát máme dvojici mladých, ale dalo nám to práce přesvědčit je, ať hrají.“
Navzdory všem potížím divadelní sekce v Dolních Střežanech pokračuje ve své činnosti, a už několik let je nejčinnější spolkovou složkou. Bude i nadále pracovat svým způsobem a připravovat jednoduché lidové hry, dokud obecenstvo o ně bude mít zájem a dokud je to bude bavit.                
M. Pejić/mp

NA HŘE SE PODÍLELI
Autorkou hry je Růženka Bukačová, její text přizpůsobila a režírovala Zdenka Šenholdová. Hrali: Slávko Nechvátal, Zdravko Duzbaba, Ankica Nechvátalová, Aloisie Hlubučková, Růženka Bukačová, Jiřinka Machová, Alenka Vávrová, Monika Vávrová a Slavica Brandeisová. O scénografii se postaral Josef Mach, kostýmy navrhl Zdravko Šenhold, napovídala Zdenka Šenholdová. Krátký program před divadlem uvedly děti místní malotřídní školy, které připravil učitel Velimir Lalić; zpívala spolková pěvecká skupina. Na konci programu vyhrávala kapela Trio.