„Pro krajanskou komunitu je to velká a důležitá věc, přesto, že jako místožupanka nemám velké ingerence,“ říká krajanská místožupanka Novotná Golubićová a dodává, že se v županství těší velké podpoře, a tím pádem má i velký manévrovací prostor pro všechno, o čemž si myslí, že menšině prospěje. Skutečně, správa županství v čele s županem Damirem Bajsem vždycky zdůrazňuje, že menšiny považuje za poklad, o který je třeba pečovat. Dokládá to i konkrétní finanční podporou veškeré činnosti menšinových spolků a institucí.
Česká menšina dostala vloni z rozpočtu Bjelovarsko-bilogorského županství téměř šest set tisíc kun, a udělením veřejných uznání dvěma českým spolkům – České obci Bjelovar a České besedě Horní Daruvar dalo županské shromáždění najevo, že si váží menšinové kulturní činnosti.  
Vloni se na úrovni županství uskutečnila i přehlídka kulturní tvořivosti národnostních menšin, na které se představily všechny působící menšinové spolky. „Byla to první taková akce, a první hostitelkou byla česká menšina a Beseda v Končenicích. Také to může být naší pýchou, protože se akce zcela vydařila.“
Vzhledem k tomu, že žádný dokument neurčuje úkoly, povinnosti a cíle menšinových místožupanů, T. Novotná Golubićová si jejich soupis vytvořila sama. „Na prvním místě je popularizace českého jazyka, potom spolupráce s Českou republikou, zapojování mladých do krajanského života a povzbuzování jejich tvořivosti. Podílela jsem se na organizování několika tvůrčích dílen pro děti. Do plánu jsem zařadila jednou ročně připravit konkrétní akci, spjatou s popularizací české kultury všeobecně. Vloni to byla výstava a koncert, věnované roku české hudby.“
Když jde o spolupráci s Českou republikou, v prvním pláně jsou hospodářské vztahy s Plzeňským krajem, se kterým Bjelovarsko-bilogorské županství uzavřelo partnerskou dohodu. „Vloni byla výprava z Bjelovaru v Plzni a dojednala účast pěti osob na semináři o zpracovávání projektů na čerpání finančních prostředků z evropských fondů. Většinou to byli krajané, a užitek z toho budou mít i spolky a instituce české menšiny. Zároveň se připravují projekty obnovy letoviska českých škol na ostrově Pašmanu, o které plzeňské firmy projevily zájem.“
Jak sama říká, místožupanka má stejnou pozici, jakou měly menšinové rady těsně po zvolení – hledaly náplň práce a své místo pod sluncem . „Nejdůležitějším úkolem je udělat menšině dobré jméno a zviditelnit ji v prostředí, ve kterém působí. V tom smyslu můj úkol není moc těžký, protože česká menšina má dobrou pověst, a jiné si ji berou za vzor. Jen je v tom třeba pokračovat.“
T. Novotná Golubićová měla dobrý start a na začátku prvního mandátu řadou akcí upoutala pozornost veřejnosti. K úspěšnému vykonávání všech úkolů jistě nemálo přispěla také zkušenost, kterou získala v ministerstvu turismu, kde několik let vedla oddělení kontinentálního cestovního ruchu. „Byla to cenná zkušenost. Kontakty, které jsem tam navázala, mi také pomáhají v nynějších projektech. Nebýt té práce v ministerstvu turismu, nyní bych nedovedla poznat potenciál našeho prostředí.“   
„Velmi dobře jsem spolupracovala s veškerými institucemi krajanské komunity - se Svazem Čechů, poslancem, Jednotou a Besedami, menšinovými radami. To mě velmi těší, protože jsem si vědomá toho, že dobrá spolupráce je předpokladem jakéhokoliv pokroku. Veškeré instituce, které pečují o českou menšinu, musí dát hlavy dohromady a táhnout za jeden provaz, protože jen tak nás ostatní budou brát vážně, a jen tak dosvědčíme svou dobrou pověst.“

M. Pejić/mp, archiv Jednoty a rodinné album