Všechny tyto údaje si návštěvníci mohli přečíst v předsálí lipoveckého Českého domu, kde na nástěnce byly články ze starých Jednot, a také dvacet let staré fotografie z minulé premiéry. Na nich pak místní mohli pozorovat, jak v divadelním kolektivu šel čas. Čtyři herci z tehdejšího obsazení hrají v divadle i letos, ale jen Václav Skalník stejnou roli (strýček z Uher). Z první sestavy, která hrála před více než padesáti lety, se na divadlo v sobotu 7. března přišli podívat divadelní veteráni Jiřina Veltruská a Bohumil Benák. Připomněla to v úvodním proslovu jednatelka Besedy Alenka Veltruská, která řekla také to, že se toho večera hrálo na počest 125. výročí sehrání prvního českého divadla na krajanském venkově, což se událo v Lipovci v hostinci u Novotných v roce 1890.
Pak už jeviště patřilo hercům.
„Je to hra velice těžká s obtížným textem a náročnou souhrou, ale úlohy byly dost dobře obsazeny...“ psalo se v Jednotě v roce 1962, kdy hru režíroval Josef Dočkal. Totéž platí i pro letošní premiéru: „Divadlo, jak posoudilo obecenstvo, bylo velice dobře sehráno ... během představení v hledišti burácel smích...“  
Na rozdíl od minulých dvou provedení je letošní hra o celou hodinu kratší – trvá devadesát minut, což jí určitě prospělo. Líbily se i přidané hudební a taneční vložky. Vzhledem k tomu, že ji divadelníci zvládli za pouhé dva měsíce, určitě do přehlídky dostane větší spád. Příležitost vybrousit si text a jistotu mají lipovečtí herci už tuto neděli na hostování v Holubňáku, kam ale určitě nepůjdou pěšky, jako v onom dávném roce 1962 na březnové hostování na Královec.
 A další zajímavost. Bylo to první představení, které se v Lipovci hrálo v sobotu, „ač to u nás na vesnici není zvykem, ale opravdu je mnohem výhodnější“. A pokud autor textu (iniciály K. A.) tehdy napsal že „bohužel návštěva byla dost malá – přišlo jen asi 140 diváků“, minulou sobotu lipovečtí jásali: „Přišlo se na nás podívat dokonce 120 diváků!“
Byl to velice příjemný večer, strávený v kolébce krajanského divadla, s divadlem, ve kterém se přihodí nečekané a zašmodrchané milostné situace, které (samozřejmě) končí usmířením a (alespoň jednou) svatbou.

V. Daňková/vd