„V naší škole nasloucháme dětem a rodičům,“ řekla nám úvodem Sonja Delačová, ředitelka Základní školy Bratři Radićové v Pakraci: „Když k nám přišla jedna maminka s otázkou, zda by se její dítě nemohlo ve škole učit česky, udělali jsme mezi rodiči anketu. Zjistili jsme, že zájem je, poslali žádost na ministerstvo a velice brzy dostali kladnou odpověď. Mohli jsme vypsat výběrové řízení na učitele a polovinou září zahájit výuku českého jazyka modelem C pro dvacítku žáků ve dvou skupinách. “
Čeština není jediný menšinový jazyk, kterému se zde vyučuje v rámci péče o národnostní kulturu. Už po léta probíhá výuka srbského jazyka. Jazyk italské menšiny, která má na Pakracku také své spolky, se učí ve vyšším stupni jako druhý cizí jazyk spolu s německým, a od tohoto září i francouzským jazykem.
S mladým učitelem Lukou Syrůčkem jsme zavítali na hodinu češtiny do nižších tříd, na kterou toho dne přišlo dvanáct žáků. Nikdo z nich neumí a ani nerozumí česky. Zato je celá řada těch, kteří mají v rodině někoho, kdo umí. „Nebude těžko se naučit česky, protože je to jazyk podobný chorvatskému,“ řekl rozvážný Jakov a zdůraznil, že jeho příjmení je Švajghart, a že jeho pradědeček byl Čech. Jestli to byl známý daruvarský hudebník, to už nevěděl. Evě Čihákové prababička Ludmila „stále zpívá české písničky“ a naučila ji říci Na shledanou. Davida Filipoviće jich několik naučila prababička Frýda a jsou to slova Dobrý den a chlapec. Sven Andričić upřesnil, že jeho česky mluvící babička a děda žijí v Daruvaru, sestry Petra a Dorotea Hihlikovy svého českého „didu“ mají v Badljevině, Lovru Zedníka maminka Nataša naučila, co jeho příjmení znamená i jak se správně česky vyslovuje. Českou, ale i bosenskou prababičku přihlásila i Marie Vickovićová.
Co se týká znalosti češtiny, je to stejné i v malé skupince žáků vyšších tříd, dozvěděli jsme se na závěr od učitele Syrůčka a opustili velkou budovu ústřední pakracké školy, ke které patří i obvodní škola v Prekopakře. Je to osada, která je střediskem veškerého krajanského dění na tomto území a ve které svého času také probíhala výuka češtiny. Správné je tedy napsat, že po asi třiceti letech byla v tomto školním roce znovu obnovena výuka češtiny v rámci pakracké školy Braća Radić. V. Daňková/vd