Naším průvodcem byl doktor Goran Jakovljević, vedoucí archeologického oddělení Městského muzea v Bjelovaru: „Daruvar byl urbánní centrum i před Římany, kdy tu žil národ Iassů. Po příchodu Římanů význam města ještě stoupl. Mělo vlastní autonomii, můžeme předpokládat, že ve II. a III. století našeho letopočtu byl dnešní Daruvar dokonce římským císařským městem. To vzkvétalo za vlády Gordiana III. a jeho ženy Tranquillinie, což dokládají i zbytky pomníků, nalezené při stavbě dnešního kina.“
Když budete chtít využít některý z podzimních dnů s příjemnými teplotami a lesoparkem se vydáte až k vodní nádrži u židovského hřbitova, snadno pochopíte, proč Římané svou pevnost vystavěli právě zde. Nyní, když byly na vrcholku opevnění vykáceny stromy, je dobře vidět, že je to místo, které vévodí celému kraji. Pohled z něj sahá od vrchu Crni vrh až ke kopci v Dolanech, dole zase měli vojáci římské město jak na dlani.
Jako všichni vědečtí pracovníci, mluvil vedoucí výzkumu velice opatrně o tom, co vlastně v Daruvaru objevili: „Prozatím jsme s bádáním na úrovni faktografie, až prozkoumáme větší celek, bude možné správně ho zhodnotit. Jisté je, že jsme objevili část římské architektury, a to nejméně ze dvou fází,“ vysvětluje doktor Jakovljević a vede nás k polokruhové apsidě. Nyní vidíme, že se o zeď hradeb jen opírá. To, že je novější, dokazuje i jiná barva malty. Hradby jsou určitě římské, protože dodnes svítí příznačnou bělobou. Ta je typická pro římský způsob zdění, při kterém se používalo vápno, a to maltě dávalo větší pevnost než dnešní cement.
„Jak vlastně celý tento římský stavební celek na Starém Slaviku vyhlížel, to teprve uvidíme. Co jsou tyto trosky, k čemu sloužila tato půlkruhová stavba, to zatím nevíme. Střepy hliněného hrnce, které jsme při čistění hradeb našli, napovídají, že nynější velké množství zeminy na hradbách bylo zřejmě navezeno později, asi ve středověku, kdy bylo zapotřebí posílit obrannou funkci původních hradeb. Byla to poměrně častá praxe, využít a přizpůsobit to, co tu už je.“
Od těch dob ale uplynulo hodně času, pahorek zcela zarostl vegetací, takže dnes je těžko říci, jak vlastně vypadal půdorys původního římského obranného celku. Archeologům při zjišťování jeho gabaritů pomáhají pokusné sondy. Jednu z nich je vidět trochu níže, mezi lesní pěšinou a židovským hřbitovem. „Sonda nám ukázala způsob, jak Římané tady tehdy stavěli. Nejdříve na půdu navezli říční kámen – oblázky, které jsou tu i dnes v hojném počtu. Později se dostaly na povrch při budování poměrně široké lesní pěšiny, která původní hradby značně poškodila. Oblázky se nasypaly na zeminu, urovnala se z nich rovná pevná plocha. To pak byl základ, na kterém postavili hradební zeď,“ vysvětlil nám G. Jakovljević.
Zbytky opracovaných římských kamenů dobrý pozorovatel najde i na židovském hřbitově – u nejstarších hrobů tvoří podstavce, na kterých pak byly uloženy náhrobní kameny. „Myslím, že zakladatelé hřbitova nevěděli, že ho vtěsnali přímo do římského komplexu, který už asi nebyl vidět. Když však v zemi našli nějaký ten kámen, tak ho použili.“
Jestliže se půjdete na vlastní oči přesvědčit, jak krásný a majestátný byl kdysi římský Daruvar, nezapomeňte se podívat i na další, o něco hůř přístupnou lokalitu. Najdete ji na druhé straně židovského hřbitova, schovanou mezi lesem a Vinogradskou ulicí. Pomalu, ale jistě zde ze země vylézá dva metry široká východní část římských hradeb. Právě zde byly nalezeny úlomky středověké keramiky. Odtud si také snadno představíte pomyslnou čáru hradeb, které asi vedly rovnou přes dnešní židovský hřbitov k horní stavbě s apsidou.
Poslední den výzkumných prací přišli na terén také konzervátoři, aby navrhli, jak lokaci zpřístupnit návštěvníkům. „Protože jde o takzvanou masivní architekturu, která nepotřebuje velké konzervátorské zásahy, lokaci bude možné brzy zpřístupnit. To, co vy máte tady, daleko široko nikde nenajdeme. A jsou tu dokonce dvě kulturní památky na jednom místě – římská i židovská, to je opravdu potřeba ukázat širší veřejnosti,“ zdůraznil na závěr naší prohlídky G. Jakovljević.
V. Daňková/vd
Výzkum bude pokračovat
Archeologický výzkum byl v Daruvaru zahájen před třemi lety. Spolufinancuje ho Ministerstvo kultury, letos 50 tisíci kunami. Za odborného vedení pracovníků bjelovarského muzea je nositelem akce město Daruvar, které zajistilo dělníky (veřejné práce) pro pozemní práce. Velkou část prací vykonal podnik Darkom těžkou mechanizací; pomohla při zemních pracích a také z lokace odvezla desítku tun smetí. Lesní správa zase přispěla kácením velkých stromů a vyklizením vegetace, která na lokalitě rostla. Jak nám řekla místostarostka Vanda Ceglediová, město požádá o prostředky, aby se v pracích mohlo pokračovat i v příštím roce: „Všichni Daruvařané byli příjemně překvapeni výsledkem archeologického bádání. Doufáme, že římský Daruvar v budoucnu obohatí turistickou nabídku města.“
