Podle výsledků výzkumu agentury Median, v obhajobě postu prezidenta Zemanovi zvlášť pomohla mobilizace lidí, kteří se nezúčastnili prvního kola. Hlas mu dali především voliči ANO, KČSM, SPD a ČSSD. Mezi jeho podporovateli převažují starší a méně vzdělaní voliči.
Na druhé straně, doporučení neúspěšných kandidátů z prvního kola Marka Hilšera, Pavla Fischera a Michala Horáčka vyslyšeli jejich voliči jen zčásti. „Drahoše volily pouze dvě třetiny z nich, pětina k druhému kolu vůbec nedorazila. Drahoš také ztratil více svých voličů z prvního kola než Zeman,“ hlásí agentura.
Zatímco Zeman vyhrál volby ve většině volebních okruhů v České republice, čeští občané v zahraničí volili Jiřího Drahoše, a to velkou většinou – dokonce 90,27 procenta. Volební účast byla také mnohem vyšší než doma – 81,13 procenta. Jde ale o malý počet voličů, něco přes dvacet tisíc. V Chorvatsku tomu bylo podobně jako jinde ve světě – volební účast byla 88 procentní, Drahošovi dalo důvěru 85 procent. Volit přišlo 63 občanů s českým státním občanstvím.
Volby zaujaly i světová media, která se shodují, že výhra Miloše Zemana znesnadní české vztahy s Evropskou unií. Píší, že volby byly svérázným referendem o třiasedmdesátiletém Zemanovi, „který preferuje blízké vztahy s Ruskem a Čínou, podporuje ostrou politiku vůči imigrantům. Dal podporu i americkému prezidentu Donaldu Trumpovi během kampaně v roce 2016. Zastává názor, že je třeba vypsat referendum o výstupu České republiky z Evropské unie.“
„Zeman profituje z narůstajícího českého odporu proti imigraci. Oba kandidáti sice odmítají povinné kvóty, které vnucuje Unie, avšak na rozdíl od Zemana Drahoš tvrdí, že by stát měl rozlišovat ekonomické migranty od migrantů, kteří utekli před válkou a násilím.“
Miloš Zeman je třetím prezidentem České republiky a prvním, který byl podruhé zvolen v přímých volbách, zatímco se předtím prezident volil v parlamentu. Staro-nový prezident se ujme úřadu a složí slib v březnu 2018.  Text M. Pejić, foto idnes.cz