Zmínil se o vlivu „mírné“ zimy na včely a zhodnotil včelařský rok 2017, který se, i když pro včelaře končí v srpnu nebo září, každoročně hodnotí koncem kalendářního roku.
„Loňské jaro bylo zvláštní. Akát kvetl průměrně. Včelaři, kteří úly stěhují, vytočili průměrné množství medu, a ti, kteří nestěhují, měli výnosy medu podprůměrné. Kvůli suchu na jaře i v létě museli včely přikrmovat. Včelařský rok 2017 by se tedy dal popsat spíš jako horší. Z pastev byla nejlepší akátová, z níž byl i největší výnos medu.“
Největším problémem loňského roku V. Veltruský považuje mor, tedy americkou hnilobou včelího plodu: „Vyskytoval se hojně, takže veterinární inspektor měl moře práce. Prohlédl včelstva na území našeho spolku, což je Daruvar a obce Končenice, Dežanovec, Sirač a Đulovac. Mor se podařilo zlikvidovat. Dalším problémem byla nemoc varroáza způsobená škůdcem kleštíkem včelím (Varroa destructor). Vloni na jaře se skoro nevyskytovala, ale na podzim se rozšířila.“ Včelaři ošetřovali včelstva léčivy ze soupisu i mimo soupis (např. Amitraz), který by se podle jejich zkušeností měl na soupis léčiv přidat. Daruvarští včelaři využívali i biologické prostředky.
„V zimě do úlů, v nichž chybí zásoby krmení, včelaři přidávají medocukrové těsto, aby včely přežily do jara. Když by přišly silné mrazy, včely by zeslábly a nemohly by se vypořádat s nemocemi a uhynuly by. Zimu využíváme k tomu, abychom se poučili o aktuálních tématech. Jednu přednášku nedávno uspořádala zdejší poradenská služba,“ uvedl V. Veltruský. Kromě pravidelných edukací na spolkové úrovni se místní včelaři vzdělávají i na županské úrovni. Ve vzdělávání pokračovali na 14. včelařském trhu v Gudovci, kterého se spolek Bagrem též zúčastnil. Včelaři pravidelně informují veřejnost o významu včel na Dnech medu v Daruvaru v prosinci, které se kvůli špatnému počasí loni konaly až během vánočního trhu.
„Cena medu je stejná. Doma ho včelaři prodávají za 35–50 kn/kg. V obchodních řetězcích se cena pohybuje 30–90 kn/kg (výkupní cena ve velkém je 15–30 kn/kg). Včelí produkty naši členové prodávají podle vlastního rozhodnutí firmě Pčelarstvo Daruvar, firmám v Záhřebu, Splitu, Virovitici, ale i v dalších částech Chorvatska. Deset členů spolku Bagrem se kromě výroby medu zabývá i výrobou propolisu, mateří kašičky a dalších včelích výměšků i včelího jedu – 1 g stojí 120 kn. Z deseti úlů se dá získat jen 1 gram, je však velmi náročný na práci.“
Zajímalo nás, jestli spolek spolupracuje se včelaři v Česku: „Přímé kontakty se včelaři v České republice nemáme, ale spolupracujeme s nimi stejně jako se včelaři v Bosně a Hercegovině,“ říká V. Veltruský. Text a foto A. Raisová
Včelaření u Veltruských se přenáší z generace na generaci
Manželé Mira a Vitomir Veltruských z Lipovce se starají o 170 úlů. „Před více než 10 lety jsme měli největší výnos medu – 3 tuny, tedy 60-70 kg medu po úle. Takový rok se jen zřídka bude opakovat. V současnosti se výnosy pohybují kolem 20–40 kg po úle. Důvodem jejich snížení jsou: změna podnebí a čím dál kratší včelí pastvy.
Dcery manželů Veltruských Jana a Sanja rodičům pomáhají a vzdělávají se na kurzu apoterapie, takže je šance, že rodinná tradice, kterou zahájil Miřin otec Vladislav Rezler, bude pokračovat. Také Miřina sestra Željka Holínková se včelařením aktivně zabývá.
S manželem se starají o 180 úlů.
Spolek Bagrem
Včelařský spolek Bagrem je členem Chorvatského včelařského svazu. Má 115 členů, z toho 10 žen. Starají se o 5500 úlů.
Předsedou je už druhý rok Vitomir Veltruský, jeho zástupcem Ivan Gelenčir a tajemníkem Davor Marić. Včelařský spolek Bagrem byl založen v roce 1974, tedy před 44 lety. Nejstarším aktivním členem je Ivan Kelemin (74), nejstarším čestným členem Vlado Daněk (94) a nejmladší aktivní členové mají 25 let.
Je zkrystalizovaný med pravý?
Tím, že včelí med vždy zkrystalizuje, má spotřebitel jistotu, že se jedná o pravý med. Důvod, proč med zkrystalizuje je v glukóze, kterou obsahuje. Čím víc glukózy med obsahuje, tím dříve zkrystalizuje. Řepkové medy zkrystalizují už po čtyřech dnech, akátové medy až po roce. Krystalizace je přirozená vlastnost medu, která nijak neovlivňuje jeho vlastnosti a příznivé účinky na organismus. Abychom med dostali z jeho pevného skupenství zpět do kapalného, musíme ho zahřát nejlépe ve vodní lázni tak, aby teplota medu při zahřívání nepřesáhla 45 °C. Vyšší teplota medu by v něm začala ničit enzymy, což by byla škoda. V severských státech se květový med prodává hlavně zkrystalizovaný.
Spotřebitel se může ochránit před falešným medem zakoupením medu přímo od včelaře.
Županství pomáhá včelařům
Bjelovarsko-bilogorské županství s roční produkcí kolem 160 tun medu, s 560 včelaři a 37 000 úly patří mezi přední v Chorvatsku. Na posílení rozvoje a dobrého včelařství v r. 2018 ze svého rozpočtu vyčlení 150 tisíc kun. Županství poskytne prostředky i na vybavení objektů na zpracování, balení a skladování včelích výrobků a zabezpečení dodávek medocukrového těsta (pogača) na příkrm včel. Tyto podpory jsou výsledkem dobré spolupráce županství a županského Včelařského svazu v čele s Vladimírem Maturancem. Právě o tyto podpory členové Svazu požádali. Županství financuje i vzdělávání včelařů a kurz pro obor včelař. Aby se získaly lepší medy a včelí produkty a zlepšil se zdravotní stav včel, je nutné neustále se vzdělávat.
