Vernisáží výstavy obrazů s vizuálními básněmi v České galerii Svazu Čechů byl 28. dubna zahájen třídenní pobyt R. Fridricha publicisty, překladatele, pedagoga, držitele ocenění z roku 2012 Magnesia Litera za básnickou sbírku Krooa krooa. Zúčastnilo se jí několik desítek hostů, které jménem Svazu Čechů přivítala Anna-Marie Štrumlová Tučková a předsedkyně Klubu výtvarníků Svazu Čechů Anita Resová. Učitelka z ČR Bohdana Pěva Šolcová, jejíž zásluhou k hostování došlo, autora představila. O kulturní vložku se postarala Lipovecká děvčata, která zazpívala čtyři české písně. Sám autor publiku vysvětlil, co ho k tvorbě inspirovalo. „Jsem samouk a žádnou výtvarnou školu jsem nikdy nestudoval. Od dvaceti let se zabývám kolážemi a frotážemi, které kombinuji s písmem. Říká se tomu grafické básně, kterými ilustruji své sbírky.“ Pak zarecitoval pár básní ze svých sbírek.
O den později hosta náležitě přivítali v Ivanově Sele, stejně jako ochotníky hrubečnopolské a zpěváky tréglavské České besedy, kteří vystoupili ve dvoře etnografické sbírky v programu s názvem Klapy klap – to kvůli čápům. Přivítala je předsedkyně místní Besedy A.-M. Štrumlová Tučková. Mezi hosty byli i představitelky zdeneckého spolku I. Vekićová a Hrubečného Pole J. Dobrijevićová a poslanec V. Bílek. R. Fridrich zahájil slavnost přednesem úryvků svých básní ze sbírek Nebožky a Ptačí řečí. První kniha se týkala těžkých osudů žen a vznikala pět let, druhá je sbírkou tzv. fonické poezie, tedy přepisů ptačích zvuků do krátkých básní. Po bloku veršů následovalo divadelní představení hrubečnopolských ochotníků Veselá novinka Zdenka Trnky. Tréglavští za doprovodu harmoniky přidali blok českých lidovek. Ivanovoselští vynikli svou pohostinností – nabídli pečené párky, cukroví a nápoje a s hosty si rádi pobesedovali.
R. Fridrich zavítal 30. dubna k daruvarským studentům českého oddělení gymnázia a večer se setkal s krajanskými literáty na rodinném hospodářství manželů Voborských v daruvarských vinohradech. Krátce se tam zastavil i poslanec V. Bílek. Součástí této poslední akce bylo seznámit přítomné s fonickou poezií, o které R. Fridrich poutavě vyprávěl. R. Fridrich během setkání představil sbírku Krooa krooa zachycující atmosféru Krušných hor. Na otázku co název znamená, odpověděl: „Je to tísnivé krkavčí zajíknutí.“ Sbírka, kterou psal sedm let, je plná bytostí z pohádek a mytologie a je zatím posledním jeho vydaným dílem. Byla přeložena do francouzštiny. Zajímalo nás, zdali má její autor recept na napsání kvalitních veršů. „Na to neexistuje žádný recept. Rýmy nejsou od věci, není to nosná linie, může se dělat i volná poezie.“ Co vás při psaní inspiruje? „V sobě střádám obrazy, které jsou impulsem k napsání básně. Inspirují mě ale i zápisy z náhrobků, staré fotografie,“ odpověděl autor a dodal, že při tvorbě sbírky verše znovu přebírá: „Stane se, že jich několik vyhodím a další přepracuji,“ dodal R. Fridrich, který ctí kvalitu. „Už pět let pracuji na knize Vlaková cesta. Do roku 2021 plánuji vydat i cyklus, který bude navazovat na sbírku Nebožky.“
Své čtyři sbírky host z ČR věnuje některé z daruvarských knihoven. Akci uspořádal Klub literátů Svazu Čechů. A. Raisová/ar
Kdo je Radek Fridrich?
Tento skoro padesátník působí jako profesor na Střední zdravotnické škole v Děčíně, kde přednáší němčinu a češtinu, dříve i na Katedře bohemistiky Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Příležitostně se věnuje i výtvarnému umění. Je hybatelem literárního života Čech a členem skupiny Demi-Monde. Spolu s Tomášem Řezníčkem pořádá básnická setkání ve Žlebech u Děčína a Děčínského Zarafestu. Jeho prvotinou je kniha Druhá strana, kterou spolu s ním napsal. Z dalších jeho děl uvádíme: V zahradě Bredovských, Modroret (soubor pověstí z Děčínska), Šrakakel (příběhy sudetských obyvatel – mužů z oblasti Děčínska) aj. Doposud vydal dvanáct básnických sbírek. Publikovat začal ve studentském časopise Spirála, později v Okruhu a Welesu. Ve své tvorbě výrazně akcentuje severní Čechy a německé vlivy v bývalých Sudetech. Jeho tvorba vyšla v němčině, polštině, angličtině, francouzštině, chorvatštině, rumunštině, bulharštině a slovinštině. Zaměřil se na současnou českou poezii, didaktickou interpretaci, regionální literaturu a tvůrčí psaní. Vystudoval češtinu a němčinu na PF UJEP v Ústí nad Labem. Účastní se česko-německých literárních akcí. Často recituje v Českém rozhlase na stanici Vltava, na festivalech, v čajovnách, kavárnách, hospodách, v klubech, parcích.
... jeho dojmy
„Z reakce gymnazistů jsem zklamaný. Možná si za to můžu sám. Chtěl jsem po nich, aby vyplnili pracovní listy. Na ostatních místech byla reakce dobrá. Na vernisáži jsem na očích lidí poznal, že se jim to líbí. V Ivanově Sele se líbily také. Snad to bylo tím, že tam byli starší lidé a u Voborských to byla skupina zasvěcených nadšenců poezie. Do Chorvatska jezdím k moři. O české menšině jsem věděl, ale ne hodně a chtěl jsem se nechat překvapit. Velmi se mi líbí krajina. Vše hodnotím pozitivně. Abych o vás mohl něco napsat, tak bych tady musel být trvaleji, proto z mého nynějšího pobytu nemůže vzniknout žádná sbírka. Nechci totiž, aby to bylo povrchní. No a, abych něco napsal, tak bych sem musel zase přijet.“
