V tomto zimním období se ke svým přátelům do Velkých Zdenců vydala 36členná výprava, která zde byla na návštěvě od 7. do 9. února. Svými tradičními maskami zahájila za slunečného počasí masopust na Daruvarsku, kterým pobavila diváky. Hostitelé pro ně připravili bohatý program. „Naši hosté z Římova sem jezdí skoro každoročně, letos popatnácté. My jim jejich návštěvu oplácíme v srpnu nebo září,“ prohlásila předsedkyně zdenecké Besedy Anna Milićová Zápotocká.
Hosty z Římova přivítali jejich hostitelé 7. února v kulturním domě ve Velkých Zdencích. Poté, co se v Hrubečném Poli setkali se starostou Zlatkem Mađeruhem, předsedkyní Svazu Čechů Annou-Marií Štrumlovou Tučkovou a dalšími hosty, zavítali na jezero Bara. Pak je oficiálně jménem České besedy V. a M. Zdence přivítala předsedkyně Ana Milićová Zápotocká s místopředsedou Jurou Šantakem. Po dlouhé cestě přišla hostům k dobru relaxace v daruvarském akvaparku. Páteční setkání končilo neformálním pobavením v kulturním domě.
Hlavním masopustním dnem byla sobota 8. února, kdy hrubečnopolský místostarosta Zlatko Pavičić předal vedoucímu římovských koledníků Pavlu Zíkovi klíč od V. Zdenců. Masoputní veselí pokračovalo v Daruvaru, kde se konalo první karnevalové veselí v kraji.
Římovští se tam představili nejen v centru, ale i před daruvarským zámkem u jinanu. Setkali se s místostarostkou Daruvaru Vandou Ceglediovou, bjelovarsko-bilogorskou místožupankou Táňou Novotnou Golubićovou a s poslancem Vladimírem Bílkem.
V sobotu odpoledne Římované ukázali Růžičkovou koledu doprovázenou vlastní a hudbou s krajanskými muzikanty ve středu Velkých Zdenců, kde místní obyvatele rozveselili svými typickými kolečky a členové hrubečnopolského spolku střelců Grom hlasitou střelbou z kubur. „Dříve jsme stříleli z našeho kanónu, ale byli s tím problémy, takže už ho sebou nevozíme,“ vysvětlili hosté z ČR. Toto krátké vystoupení bylo pozvánkou do velkozdeneckého Domu na večerní zábavu. Bohužel průvod masek vsí se nekonal ani letos. Na sobotní zábavě vystoupily všechny tři taneční sekce Vodičky České besedy Zdence, které svá vystoupení ukončily společnou dožínkovou scénou. Hostům tak připomněli letošní Dožínky. Po vystoupení Zdenaček se představil taneční soubor z Českých Budějovic. Pro pobavení hrála hercegovecká hudba. V neděli se hosté nemohli rozloučit. „Bylo to dojemné jako vždy, když odjíždějí přátelé,“ komentovala předsedkyně zdenecké Besedy. „Ale v létě se zase uvidíme. Zdenečtí už se několikrát zúčastnili Doudlebských dožínek.“ Římovští jezdí do Zdenců jako domů. „Mezi námi je opravdové přátelství, které bude, doufejme, trvat,“ plánují obě strany. Pavel Zíka uvedl: „Prvopočátek byl v Rijece v roce 1996 – tam už jsme byli sedmkrát na karnevalu. Letos na něj nemůžeme, protože příští týden máme masopust v Doudlebech a týden poté i v Římově. Kromě Rijeky jsme byli několikrát v Daruvaru a vloni v Bjelovaru.“ Text a foto A. Raisová
RŮŽIČKOVÁ KOLEDA
Pavel Zíka, vedoucí výpravy z Římova uvedl: „V Růžičkové koledě nás má být 10 plus Moučnej a Matka, tedy 12 jako měsíců v roce. Kromě Růžičkové nás doprovází i ostatní masky. Jediní, kteří nosí šerpu, jsou Hejtman a Rychtář. Ten má kopí se třemi hroty, ty představují hřeby, jimiž byl Ježíš přibitý na kříž. Na kopí má být napíchnuto maso, které si vykoledujeme. Rychtář nosí v ruce rychtářské právo neboli feruli, na níž jsou zobrazeny 4 světové strany a 5 světadílů. Ferule je povolení od starosty, že tu můžeme dělat Růžičkovou koledu, kterou vede Matka, za ní jde Hejtman, Rychtář, první konšel, druhý konšel (chyběl), pak první a druhý tancmajstr, Žitnej, Pšeničnej a Ovesnej (chyběli). Moučnej – vybírá mouku, vejce, ale dnes hlavně peníze. U každého stavení ve vsi zatančíme kolečko a prosíme o šedou koledu a tancmajstr plní přání hospodyně. Kterou písničku si vybere, tu muzikanti hrají. Na hlavách nosíme vysoké klobouky zdobené 365 krepovými různobarevnými růžičkami, jako je dní v roce. Červené růže na něm představují Kristovy rány. Bílé a červené pentle na klobouku jsou znakem Kristovy krve a potu. Koledu vede Matka, které se říká Střapatej, protože její oblek je pošitý barevnými třásněmi. V ruce nosí symbol úrody – cep, který má na konci kožený vak. Masopust roztáčí koledníky bouchnutím cepu o zem. Koledníci tvoří kolečko, při kterém se vzájemně dokola obíhají. Kapela, která koledu doprovází, hraje tradiční masopustní píseň Červená růžička, ale i jiné písně. Po koledě děkujeme a jdeme k dalšímu stavení. Chodíme od osmi ráno do večera. Koledníci jsou většinou z Doudleb, odkud Růžičková koleda pochází, ale i z jiných vsí.
V Římově jsem ji zavedl já v roce 1983, přiženil jsem se tam. V Doudlebech je Růžičková koleda od roku 1940. Tam ji zavedl můj tatínek Rudolf Zíka.“
DOJMY ÚČASTNÍKŮ
Petr Smutek z Doudleb, Hejtman: „Chodím jako druhý v pořadí a držím halapartnu. Stejně jako Rychtář patřím ke šlechtě – oba nosíme červeno-bílou šerpu. Máme už ale i tříbarevnou jako česká vlajka. V koledě nesmíme být trestáni, koledníci ano. Tančíme masopustní kolečko, při němž zpíváme – to symbolizuje moc pro koledovaného a jeho ochranu.
Ondřej Hájek, Moučnej: Jsem oblečený do bílého obleku s bílým kloboukem a třásněmi. Líbí se mi, jak se lidé baví, jak mají rádi naše pivo, kterého jsme letos přivezli 350 l z Českých Budějovic. Líbí se mi, jak reagují a tancují s námi. Jsem rád, že je můžeme pobavit. Jsem tady poprvé. Ani doma jsem tuto masku Moučnýho nikdy nenosil. Je to moje premiéra. Moučnej představuje zlo – proto běhám v kolečku v protisměru. Růžičková je mládežnická koleda a slaměná židovská, v ní jsou ženatí, ti mladé kontrolují. Mně se u vás líbilo všechno, zvlášť koupání v akvaparku.
