Program zahájil dětský pěvecký sbor a recitátoři, potom předsedkyně České besedy Željka Zadrová uvítala početné hosty, mezi kterými byl i poslanec za českou a slovenskou menšinu Vladimír Bílek, místožupanka z řad české menšiny Táňa Novotná Golubićová, představitelka Chorvatského sněmu kultury Maja Margareta Fabičevićová, místostarostka města Daruvaru Vanda Ceglediová, předseda České menšinové rady Bjelovarsko-bilogorského županství Damir Malina, předsedkyně městské Rady české menšiny Romana Rašetićová a představitelé jiných besed. Omluvila také hosty z České republiky, kteří se na oslavu nemohli dostavit.
K významnému výročí udělil Chorvatský sněm kultury diamantový diplom skupině a divadelníkům, kteří ve skupině pracují všech čtyřicet let, od momentu, kdy Jiřina Staňová skupinu založila – Antonínu Stráníkovi, Ivovi Leksovi, Zvonku Huňkovi, Zdenku Janotovi, Míře Valentové, Josefu Valentovi, Libuši Stráníkové, Jiřině Vachovcové a Zoře Sigalové. Za jednadvacetiletou divadelní práci Chorvatský sněm kultury odměnil posthumně Slávka Pokorného, jeho stříbrný diplom převzala sestra Věruška Reková.
Uznání odevzdala Maja Margareta Fabičevićová, která řekla, že krajanští divadelní ochotníci mají ve srovnání s ostatními amatéry o jednu dimenzi více – je to péče o mateřsky jazyk. Jménem oceněných poděkoval Antonín Stráník, rekordman s dokonce 184 vystoupeními na prknech, která znamenají svět.
„Čtyřicet let uplynulo jako voda, a protože v začátcích nebyly technické možností natáčení divadel, některá z nich už nikdy neuvidíme. Čas se bohužel zastavit nedá, ale přece jen se to podařilo Libuši Stráníkové v této nádherné knize,“ uvedla moderátorka křtu knihy Sebranka ČB1 čtyřicet let s divadlem. Následoval rozhovor, v němž autorka zavzpomínala na náročné pátraní po materiálu a těžké zjišťování, kdy kolikrát co hrál, zvlášť v početných případech alternací. „Dějinami besedy zabývala jsem se už dřív. Upravovala jsem texty do Přehledu, které by, kdyby beseda měla peníze, vycházely jako besední ročenka, psala jsem o daruvarském Českém domě do knihy České domy v Chorvatsku, před Dožínkami by měla vyjít besední ročenka, pro kterou jsem vymyslela koncepci a napsala několik textů. A k 110. výročí Besedy jsem připravila kompletní výstavu,“ řekla L. Stráníková. Poděkovala Jednotě, kde se zachovaly zprávy o divadelních vystoupeních a Lýdie Dujmenovićové, která materiál graficky zpracovala. Kniha obsahuje i blahopřání od přátel z českých obcí Višňové a Libice, vzpomínky bývalých a nynějších divadelníků, z nichž některé moderátorka po křtinách i přečetla.
Úvodem do části programu věnovaného knize bylo poděkovaní L. Straníkové, že pokračuje s projektem, který zahájila Jiřina Staňová. Udělaly to předaním kytice květin dcery J. Staňové Jana Staňová a Jitka Staňová Brdarová. Po rozhovoru knihu šampaňským pokřtily Željka Zadrová, Táňa Novotná Golubićová a Romana Rašetićová.
Mezi oslavou jubilea a divadlem byla přestávka, během které si diváci mohli prohlížet výstavu a občerstvit se dobrotami z kuchyní členů skupiny, které krásně naaranžovaly Alenka Weiserová a Jasna Lukášová.
„Po úporném hledání divadelní hry, kterou bychom pobavili sebe a diváky, a kterou bychom zároveň oslavili čtyřicet let divadelní skupiny, jsme se rozhodli pro brilantní komedii Habaďura podle hry Nájemníci pana Swana, jejímž autorem je britský dramatik Michael Cooney,“ řekla úvodem L. Stráníková. „Jak už sám název napovídá, jde o velkolepý podfuk. Dosud spořádaný občan přišel o práci a celkem náhodou odhalil trhliny v systému sociálních dávek a začal je mazaně využívat…“
Patnáctičlenný ansámbl, vedený režisérem Ivou Leksou, sehrál bezvadně divadlo, které mělo premiéru v polovině prosince, a sálem se po celou dobu rozléhal smích. Bouřlivý potlesk, kterým obecenstvo odměnilo herce, byl zároveň blahopřáním k jubileu. Gratulace nepřestávaly ani dlouho po zatažení opony. Během večeře řada hostů ještě vybranými slovy poblahopřála k významnému výročí a obdivovala svornost, která ve skupině panuje. „Vaše dobrovolná tvůrčí práce je inspirací všem nám zasvěceným a věrným milovníkům divadla,“ řekla svým jménem a jménem divadelní skupiny z Lipovce Drahuška De Bonová. Vedoucí Sebranky Libuše Stráníková poděkovala za tato krásná slova, také divákům za návštěvu a vřelý potlesk, a zdůraznila, že dík patří všem členům skupiny „Děkuju vám za to, že jste, že chcete divadlo dělat, že ho máte rádi, a že se přijdete na nás podívat, i když nehrajete.“ Text a foto Mato Pejić
VÝSTAVA
„Výstava zahrnuje všech třiatřicet divadelních her, které jsme připravili během čtyřiceti let působení skupiny. Snažili jsme se alespoň částečně zachytit i ostatní, co k divadlu patří,“ řekla Míra Valentová, která výstavu připravila. Pomohly jí Romana Rašetićová, Libuše Stráníková a všichni ostatní členové skupiny.
Kromě fotografií a dokumentů výstavu zpestřily také rekvizity, technické pomůcky, kostýmy a části scénografií, uznání a dárky, které skupina dostala na početných hostováních jak v Chorvatsku, tak v zahraničí. „Výstava je uspořádaná chronologicky, a my ji nejraději sledujeme směrem opačným – připadá nám, jako bychom všichni mládli,“ uzavřela M. Valentová, když zvala návštěvníky programu, aby si výstavu prohlédli.
