Všechny přítomné ve velké radnici BBŽ v Bjelovaru 22. listopadu uvítal župan Marko Marušić a uvedl, že toto županství je zvláštní právě tím, že na jeho území žijí příslušníci jednadvaceti národnostních menšin z dvaceti dvou, kolik jich v Chorvatsku existuje. Přitom je důležité uvést, že se o tomto faktu zmiňoval v kladném smyslu, že jsou menšiny chloubou a v žádném případě ne na obtíž županství. „Ústavní zákon o právech národnostních menšin je skvělé nářadí pro příslušníky národnostních menšin v RCH, a abychom svá práva v plném rozsahu mohli užívat, musíme vědět, co se v krabici s nářadím ukrývá,“ uvedla jedna z pořadatelů panelu, zástupkyně župana Táňa Novotná Golubićová.
Panelová diskuse probíhala ve dvou částech. Hovořilo se o teoretickém významu tohoto zákona a jeho uplatňování v praxi. Moderátorka Danijela Draštatová se přitom snažila do diskuse zapojit doslova všechny přítomné. „Zákon se vytvářel příliš těžko plných pět let. Schválení zákona o právech národnostních menšin ale bylo povinností Republiky Chorvatska, aby mohlo přistoupit k vyjednávání o vstupu do Evropské unie. Přitom musela dbát na to, aby se zákonem byly spokojené všechny menšiny,“ uvedla bývala sněmová poslankyně Zdenka Čuchnilová, která na přípravě zákona pilně pracovala. Poradce v Úřadu místopředsedkyně vlády RCH Viktor Koska dodal, že je tento zákon z právnického pohledu téměř perfektní. Třetí z diskutujících v první části, sněmový poslanec a bývalý místopředseda vlády Boris Milošević uvedl, že zákon je dobrý, ale že se některé jeho části v praxi neuplatňují, anebo existuje odpor k jejich uplatnění.
O potížích v implementaci samého zákona a také jeho použití v praxi hovořil v druhé části sněmový poslanec a člen Rady pro národnostní menšiny Vladimír Bílek, ředitel Správy pro národnostní menšiny při Ministerstvu vědy a vzdělávání RCH Nándor Csapó, ředitel Úřadu pro lidská práva RCH Alen Tahiri a poradce ombudsmanky Mladen Stojanović. Zmínili se mezi ostatním o tom, jak velmi je tento zákon důležitý pro školství a menšinovou výuku a také o uplatňování práva příslušníků národnostních menšin jako přednosti při zaměstnávání. Vysvětlili také jak je pro implementaci zákona důležitá politická vůle činitelů v místní samosprávě. „Bez ohledu na kvalitu zákona, společnost v Chorvatsku by měla působit tak, abychom zákon v budoucnosti vůbec nepotřebovali,“ uvedl ředitel Úřadu pro lidská práva Vlády RCH Alen Tahiri. Dodal také, že tato panelová diskuse byla pro menšiny velmi přínosná. Je ale velká škoda, že se jí nezúčastnili právě ti, kteří by k jeho uplatnění mohli nejvíce přispět, a to jsou činitelé z většinového národa, obzvlášť držitelé politické moci.
Zkušenosti, které představitelé menšin navzájem sdíleli jsou doopravdy velice užitečné. „Ještě si nejsme úplně vědomi toho, jaké možnosti máme, a je na nás, jak je využijeme,“ uvedla na závěr moderátorka diskuse D. Draštatová.             Text a foto A. Janota