Českou menšinu, Koordinaci rad a představitelů české menšiny v Chorvatsku zastupovali Damir Malina a Velibor Potužák. Koordinace rad a představitelů české menšiny v Chorvatsku je členem FUEN a AGSM skupiny slovanských menšin od roku 2011. Koordinace už dvakrát uspořádala AGSM seminář v Chorvatsku na Daruvarsku.
FUEN (Federální unie evropských národností) je nejstarší a největší zastřešující organizace evropských původních národnostních menšin a jazykových skupin. V současnosti sdružuje více než 100 organizací z 36 evropských zemí. Ve FUEN je pět pracovních skupin – německých, slovanských, tureckých menšin, skupina menšin bez mateřského státu a pracovní skupina pro vzdělávání.
Podle principu solidarity je cílem pracovních skupin posilovat síť menšin, podporovat výměnu idejí, získávat odborné znalosti, rozvíjet strategie k řešení problémů a tak zlepšit práci autochtonních národnostních menšin v Evropě.
V rámci zahájení 25. semináře slovanských menšin ve FUEN proběhlo představení knihy Miranda Jakiše a Kathariny Tyranové Jihoslovanská Vídeň: O viditelnosti a přítomnosti jihoslovanských jazyků a kultury v současné Vídni. Lydie Novaková poskytla první přehled o situaci hostitelské menšiny. Den zakončil působivým koncert vícejazyčné hudební skupiny Idemo.
Následující den byla na programu návštěva srdce rakouské politiky – vídeňského Hofburgu, sídla rakouského parlamentu, aby si vyměnili názory s mluvčími stran pro etnické skupiny a menšiny. Rakousko oficiálně uznává šest národnostních menšin: Chorvaté, Slovinci, Češi, Slováci, Maďaři a Romové.
„Nejde jen o zachování menšin, ale také o jejich rozvoj. Menšiny potřebují zviditelnění a dvojjazyčnost by měla být samozřejmostí.“ Svým prohlášením otevřela dveře svému publiku poslankyně Strany zelených Olga Voglauerová, sama Slovinka z Korutan.
Poslanec Nikolaus Berlakovich, burgenlandský Chorvat, zdůraznil, že politika musí především podporovat jazykové a vzdělávací dovednosti, aby se mladí lidé i nadále učili menšinové jazyky. Důležitým úkolem byla také podpora menšinových médií a propagace digitalizace v těchto komunitách, jejíž implementace by podle něj měla být průběžně kontrolována. „Menšiny jsou přímo i nepřímo ovlivněny asimilací. Měly by být schopny si vládnout samy – to je důležitý krok, aby se mohly posílit do budoucna,“ řekl Michael Bernhard.
Po návštěvě parlamentu v druhé části semináře účastníci jeli autobusem do hraničního trojúhelníku Rakousko–Maďarsko–Slovensko, do tří obcí, kde žijí burgenlandští Chorvaté. Následoval velice obsáhlý kulturní program, naplněný odbornými informacemi z hostitelské menšiny. První zastávka skupiny byla v Neudorfu/Novo Selo v Rakousku, kde se seznámili s dvojjazyčností.
Cesta pokračovala do Bezenye/Bizonja v Maďarsku, což je potěšující příklad propagace menšin. Starostka, sama příslušnice většinového obyvatelstva, ale vzorná zastánkyně chorvatské menšiny, vysvětlila jejich princip samosprávy. Účastníci nakonec získali zajímavý náhled na obec Čunovo na Slovensku, která nabízí jazykovou rozmanitost bez obdoby, neboť zde žije mnoho různých národností. Večer skončil v kulturním domě typickou místní večeří za doprovodu hudby na tradiční chorvatský nástroj tamburica.
Jak mohou existovat menšinové školy a média etnických skupin ve městech mimo jejich sídelní oblast, v metropoli jako je Vídeň? To bylo tématem třetího dne semináře AGSM. „Naší výzvou je zmenšující se jazyková kompetence dětí a mladých lidí, protože se menšinovým jazykem doma mluví stále méně. Když nastoupí do školy, chorvatštinu se od začátku učí jako jazyk cizí,“ posteskla si Karin Vukmanová-Artnerová, vedoucí oddělení ministerstva školství pro menšiny v Burgenlandu. Metodicky byl přechod z němčiny do chorvatštiny nahrazen „jazykovou lázní“, tedy čistě chorvatským jazykovým prostředím na příslušných školách.
Chorvati ve Vídni se závistí pohlížejí na instituce, jako je Česká škola Komenského ve Vídni, které se daří realizovat bilingvní školní vzdělávání na vysoké jazykové úrovni. Karel Hanzl, předseda školské asociace, zdůraznil: „Společný cíl musí být jasný – zachovat jazyk“. Informoval však také o nezbytných změnách ve strukturách, které mají přesvědčit rodiče, aby své děti v systému ponechali. Musí být lepší než ostatní školy, aby přilákaly děti. „V tom je rozdíl mezi metropolí a venkovem. Ve městě jsou všude i jiné nabídky.“ Do české školy Komenského ve Vídni chodí kolem 560 žáků a rodiče za to platí kolem 240 eur měsíčně.
O postavení české menšiny v Chorvatsku hovořil Damir Malina. Představil dobré menšinové zákony, které zajišťují menšinám značná práva na udržení tradice, vzděláváni v menšinovém jazyce. Hovořil o dvojjazyčnosti na území, kde tradičně žijí Češi, českých základních a mateřských školách, o činnosti Svazu Čechů a českých besedách, menšinové samosprávě, poslanci v chorvatském parlamentu. Také odpovídal na otázky představitelů jiných menšin a snažil se poradit. Velibor Potužák na příkladě Mezurače představil, jak aktivně žije česká menšina na smíšeném menšinovém území v Chorvatsku.
Během sobotních pracovních jednání si účastníci vyměnili názory na menšinové struktury ve městech.
Nahlédnutí do chorvatských menšinových médií v Rakousku poskytl Konstantin Vlasits z časopisu Novi Glas, který se považuje za kritický hlas, zejména z pohledu mladých lidí, a Josef Buranits, který působí jako zástupce etnické skupiny v ORF (rakouská radiotelevize). Na státní TV a v radiu mají pravidelná vysílání pro národnostní menšiny. „Je těžké získat lidi, kteří mohou a chtějí pracovat jako novináři,“ posteskl si Buranits.
Poslední část semináře se týkala aktuální situace slovanských menšin a aktivit v uplynulém roce, také budoucích aktivit AGSM. Bylo vidět, že slovanské menšiny jsou v posledních letech velmi aktivní i v rámci FUEN a že se u nich uskutečnilo mnoho akcí. Zejména EUROPEADA (fotbalová soutěž slovanských menšin), které se zúčastnilo devět slovanských týmů, byla pro mnohé úspěšná z hlediska vnímání jejich menšin.
Nakonec byla Dr. Angelika Mlinarová jednohlasně znovuzvolena za mluvčí AGSM a bylo stanoveno místo pro další výroční zasedání pracovní skupiny v roce 2023, hostitelkou bude srbská menšina v Chorvatsku. Semináře se zúčastnili i představitele srbské menšiny z Chorvatska, která je též členkou FUEN a slovanské skupiny menšin AGSM.
Upřímné poděkování za dobrou spolupráci při přípravě semináře patří členským organizacím FUEN Chorvatskému centru pro kulturu, vzdělávání a politiku (Hrvatski centar) a Chorvatskému kulturnímu sdružení v Burgenlandu (HKD), také mládežnické organizaci HAK (Hrvatski akademski klub). Text a foto Damir Malina
