Petr Pavel, armádní generál v důchodu, narozený v roce 1961, byl v letech 2012 až 2015 předsedou Vojenského výboru Severoatlantické aliance NATO, tělesa utvořeného z náčelníků hlavního štábu všech členek NATO, a to jako vůbec první z bývalých členských zemí Varšavské smlouvy. Jde o nejvyšší vojenskou funkci v NATO, druhou nejvyšší po generálním tajemníkovi. Pavel jako nezávislý kandidát s 58,3 procenta hlasů zvítězil v druhém kole prezidentských voleb 28. ledna nad protikandidátem Andrejem Babišem, a tak 9. března přebere funkci prezidenta České republiky jako čtvrtý po osamostatnění v roce 1993.
Lipovac uvedl, že Petr Pavel je výrazně prozápadně orientovaný a že podporuje silnější integraci Česka do struktur Evropské unie, a tak se zasazuje i o zavedení eura. Zasazuje se také o rozhodnější pomoc západu Ukrajině a o její začlenění do NATO po ukončení války.
Třebaže ho jeho protikandidát obviňoval z toho, že jako generál zavleče Česko do války, Pavel řekl: „Války začínají politici, ne vojáci, vojáci je pak musí za ně řešit.“ Uvedl rovněž, že chce být prezidentem důstojným členské země EU a NATO a že chce vrátit do české politiky hodnoty, jako jsou pravda, důstojnost, úcta a pokornost, což mu většina českých voličů honorovala.
Lipovac připomněl, že český prezident i přes své omezené politické ingerence hraje významnou roli v české společnosti, zejména proto že má určité pravomoci mimo úzký politický prostor, a tak například jmenuje soudce, rektory univerzit a univerzitní profesory. Na rozdíl od chorvatského prezidenta jmenuje premiéra a ministry a má právo suspenzivního veta na zákony, které v tom případě parlament musí schválit nadpoloviční většinou všech poslanců. Portrét aktuálního prezidenta se tiskne také na poštovních známkách.
Petr Pavel byl v roce 1993 velitelem československého kontingentu Mírových sil Organizace spojených národů v Chorvatsku UNPROFOR. Vyznamenal se při evakuaci francouzských vojáků v průběhu akce Maslenica, kterou Chorvatské vojsko osvobodilo zázemí Zadru od srbské okupace; o tom podrobněji hovořil novinář Vanja Majetić. Vysvětlil, že se v průběhu bojů základna v Karinu s 55 francouzskými vojáky dostala do středu přestřelky mezi srbskou a chorvatskou stranou a evakuace nebyla možná kvůli dříve zřícenému maslenickému mostu. Na pomoc byl vyslán československý prapor, který byl v té době jediná operace schopná jednotka UNPROFOR na tomto území. „Jízda od francouzské základny trvala několik hodin, protože českoslovenští vojáci pod Pavlovým velením museli neustále zastavovat své transportéry a odklízet překážky na silnici pod neustálou minometnou palbou. Postup ztěžovali také příslušníci Srbské dobrovolnické gardy vedené nechvalně proslulým Željkem Ražnatovićem Arkanem, kteří zavedli československé mírové síly do minového pole. Jiné srbské paravojenské jednotky zároveň obklíčily základnu francouzských vojáků v Goleši, a tak Pavel musel vyjednávat se Srby, aby povolili evakuaci Francouzů. Než se Češi a Slováci dostali do základny v Karinu, dva francouzští vojáci už podlehli zranění během ostřelování. Když Srbové konečně povolili československým vojákům vstoupit do Goleše, začaly chorvatské síly ostřelovat srbské pozice nedaleko základny. Pavel byl donucený kontaktovat francouzského styčného důstojníka, který byl pozorovatelem v chorvatském štábu, a žádat o zastavení střelby, což chorvatské síly také dodržely. Ale srbské síly i nadále ostřelovaly, a tak část francouzských vojáků zůstala zablokovaná pod dělostřelbou na pláži Drače. Pavlovi a jeho 28 vojákům se přece podařilo dostat se k Francouzům rozprchlých po plážích v okolí Gornjího a Donjího Karinu, naložit je do transportérů a dostat je do bezpečí,“ vyprávěl Vanja Majetić. Za úspěšnou záchranu vyznamenal francouzský ministr obrany Pierre Joxe Pavla spolu s majory Karlem Klinoviským a Stanislavem Zaplatílkem a vojenským psychologem Pavlem Jirkovským francouzským Válečným křížem, který se uděluje za významné hrdinské skutky. Pavlovi byl v roce 2012 udělen také francouzský Řád cizinecké legie a Václav Havel mu udělil Medaili za statečnost.
Tribuny se zúčastnil také vedoucí konzulárního oddělení českého velvyslanectví Tomáš Stolina, který hovořil o tom, jak probíhaly volby na velvyslanectví, kde mohli volit čeští občané pobývající v Chorvatsku.
Text a foto Marijan Lipovac, přel. žp
O PETRU PAVLOVI – Novým prezidentem České republiky je armádní generál ve výslužbě Petr Pavel. Rozhodli o tom voliči během druhého kola volby prezidenta ČR, které se konalo 27. a 28. ledna 2023. Voliči vybírali ze dvou postoupivších kandidátů: Petra Pavla a bývalého premiéra Andreje Babiše. Do úřadu byl zvolen právě Petr Pavel, který získal 3 358 926 hlasů (58,32 %), Andrej Babiš obdržel 2 400 271 hlasů (41,67 %). Volební účast se vyšplhala na rekordních 70,25 %. Nově zvolená hlava českého státu složil svůj prezidentský slib 9. března ve Vladislavském sále Pražského hradu a tým se stal čtvrtým prezidentem České republiky od zániku Československa v roce 1993.
Petr Pavel se narodil 1. listopadu 1961 v západočeské Plané. Jeho otec byl taktéž voják a působil jako zpravodajec dlouhá léta v jihočeském Táboře na tehdejším Velitelství Západního vojenského okruhu. I Petr Pavel, podobně jako otec, už od dětství směřoval k vojenské kariéře. Mezi roky 1975–1979 vystudoval v Opavě Vojenské gymnázium Jana Žižky, další čtyři roky pak vystudoval Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově.
Po vysoké škole Petr Pavel nastoupil k výsadkovému vojsku, ve stejné době (1983) si podal přihlášku do komunistické strany. Přijat byl v roce 1985, kdy byl velitelem průzkumné čety u posádky v Prostějově. V roce 1988 nabrala kariéra Petra Pavla strmý vzestup – byl přijat do postgraduálního studia pro vojenské zpravodajce na Vojenské akademii Antonína Zápotockého. Sametová revoluce v roce 1989 znamenala další zásadní zlom v pracovním životě Petra Pavla. Ihned odešel z KSČ, studia zpravodajství ale dokončil. Po absolutoriu v roce 1991 pak začal pracovat pro Vojenské zpravodajství. V jeho struktuře se pohyboval v různých funkcích deset let.
Postupně se Petr Pavel etabloval ve vojenské diplomacii, působil v misi UNPROFOR v Chorvatsku, po vstupu České republiky zastupoval armádu v mnoha vrcholných orgánech NATO.
V roce 2012 dosáhla kariéra armádního generála Petra Pavla nejvyššího možného vrcholu – stal se náčelníkem Generálního štábu AČR. V roce 2015 dosáhl nejvyšších postů i na mezinárodní scéně jako předseda Vojenského výboru NATO. V druhé nejvyšší funkci Severoatlantické aliance (po generálním tajemníkovi) byl Petr Pavel do roku 2018. Ve stejném roce odešel do výslužby.
