Od osmé hodiny ranní začala práce, učení a zábava v patnácti různých skupinách. Dvacítka dětí se ve školní tělocvičně pod vedením pedagožek bavila v dílně terapie tancem a smíchem. Velký zájem byl také o vytváření magnetů na ledničku a jejich omalovávání velikonočními a jarními náměty. Děti se těšily z toho, že vytvořily pěkný velikonoční dárek pro své blízké. Tradičně se velkému zájmu těší dílna enkaustiky, kde se voskové pastely žehličkou rozpouští a nanášejí na podklad. Letos poprvé zkusili malovat i na keramickou obkládačku a vyšlo to výborně.
Děti se velice zajímaly i o další tvůrčí dílny – na jedné mohly z vlny vytvářet velikonoční vajíčka a kuřátka, na druhé vlastní velikonoční pozdravy, na třetí ze starých triček dělat pletené koberečky, na čtvrté zapojit geometrii a vytvořit třeba krychli, která přerůstá do velikonočního zajíčka či slepičky. Zájemci se mohli také učit háčkovat různé pestré jarní a velikonoční motivy, skládat krásné ozdobné velikonoční košíčky z barevného papíru. Velmi zajímavá a poučná byla dílna skládání origami, z níž vznikla krásná papírová zvířátka, květiny a další modely.
A jako je každé cukroví z jiného těsta, tak byly pro zájemce o jiné druhy činnosti připravené technické, informatické a další dílny. Skupina dětí se v kabinetu informatiky učila programovat vlastní hru a ovládat kočičku či jinou postavičku na obrazovce. Velkému zájmu se těšila dílna nazvaná Smart games s připravenou řadou hlavolamů a her zaměřených na inteligenci pro páry a skupiny, ale také dílna společenských stolových a karetních her, i populární hry twister, obě probíhaly i v druhém turnusu, po svačině.
Také humanitární skupina v obou termínech nabízela spoluobčanům za dobrovolný příspěvek na stánku v městském centru dětské výtvory a trička a další propagační materiál z projektu Mariino jídlo (Marijini obroci). A že bylo období před Velikonoci, konaly se dokonce dvě dílny pletení pomlázek, obě se těšily velkému zájmu žáků. Velmi hojnou navštěvu měla šachová skupina, do ní se zapojil třeba i bývalý učitel Bílek. Na hudbu, pohyb a tanec byla zaměřena dílna nazvaná Tělohudba a rytmické hry, děti se na ní naučily spoustu nových prvků. Dílna nazvaná Tangramy nabídla skládání různých modelů ze stavebnice z různých geometrických útvarů. Účastníci si brzy vyhráli a mohli navštívit ostatní probíhající dílny. Letos se dne otevřených dveří v Daruvaru zúčastnili také žáci obvodní školy v Lipovci spolu se svou učitelkou.
Zvlášť zajímavé, napínavé a poučné bylo QR hledání pokladu. Skupina dětí vyzbrojená hračkovým ručním nářadím se s učitelkami vydala do zámeckého parku, kde musela sledovat vyvěšené kódy, vyhledat odpovědi na otázky a dovtípit se, kde je schovaný poklad. A podařilo se! Šikovné děti všechno vyřešily a nakonec našly pod tisem zakopanou skříňku s pokladem – čokoládami.
Velký zájem byl o výtvarné sympozium, které bylo letos poprvé uspořádané pro děti i dospělé. V několika třídách i ve školní hale malí i velcí umělci na štaflích malovali temperami, akrylovými barvami i dalšími technikami náměty podle vlastní volby. Byli tu pejsci, slůňata, ale také prsty na klávesnici, malovaná vajíčka, fantastické motivy. Dospělí se zaměřili na květiny, krajiny a dívky a tanečníky v krojích. Vzniklé obrazy zůstaly ve škole i po skončení sympózia. Veškeré dění v celé škole i kolem ní sledovala perem a objektivem novinářská skupina. Už před koncem celé akce vznikla velká nástěnka, na které bylo veškeré dění o dni otevřených dveří zdokumentováno.
Když všechny dílny skončily a žáci se rozešli domů na prázdniny, nynější a bývalí zaměstnanci a účastníci výtvarného sympozia usedli ve školní jídelně u slavnostně prostřených stolů při společném obědě. Ředitelka školy Marie Válková všechny přivítala, pozdravila a poděkovala za spolupráci. Za pomoci předsedkyně Klubu výtvarníků Anity Resové rozdělila list poděkování a růži účastníkům sympozia. Růži jako výraz díků dostali také bývalí zaměstnanci školy. S úsměvem na tváři, v dobré společnosti a při dobrém jídle, všichni společně oslavili Den učitelů. Ten byl sice vlastně o narozeninách Jana Amose Komenského 28. března, ale oslava mohla být až teď. Text a foto Željko Podsedník
