Výstava představuje široké veřejnosti přínos, kterým Češi a osoby českého původu přispěly k rozvoji hlavního města Chorvatska. Výstavu tvoří přibližně šedesát krátkých životopisů umístěných ve stálé expozici muzea, která chronologicky zobrazuje historii Záhřebu. Tímto velmi efektivně upozorňuje na skutečnost, že jsou Češi vázáni k tomuto městu a že jsou jeho neodmyslitelnou součástí. Autorem textů je Marijan Lipovac spolu s Goranem Arčabićem a Majou Arčabićovou. Výstavu si můžete prohlédnout až do 1. března 2026.
Slavnostní otevření výstavy Češi Záhřebu – Záhřeb Čechům bylo zahájeno chorvatskou a českou hymnou v provedení dechového kvintetu Vojenské hudby Olomouc, který zrovna byl v Záhřebu a večer téhož dne měl koncert v Chorvatském přírodovědném muzeu. Výstavu otevřel český velvyslanec v Chorvatsku Milan Hovorka, který ve svém projevu zdůraznil přátelství a bohaté vztahy mezi Chorvatskem a Českou republikou. Ředitelka Muzea města Záhřebu dr. Aleksandra Berberih Slana uvedla, že se jedná o první výstavu věnovanou nějaké národnostní menšině a že je v plánu, aby cyklus otevřený výstavou o Češích pokračoval. Podnětem k uspořádání této výstavy bylo 150. výročí založení a nepřetržité činnosti České besedy Záhřeb, o čemž podrobně hovořil předseda Rady české národnostní menšiny města Záhřebu Jiří Bahník, který zdůraznil, že projev při založení Besedy v roce 1874 pronesl tehdy přední chorvatský spisovatel August Šenoa, který byl také českého původu. Přítomné zároveň informoval o nynějším uspořádání české menšiny v Záhřebu a v Chorvatsku.
Koncept výstavy vysvětlil Goran Arčabić. Řekl, že se vyvíjel na základě nynějších výzkumů o osobách českého původu, které hrály významnou roli v dějinách Záhřebu od středověku až do současnosti, přičemž kritérium pro prezentaci jednotlivých osobností a jejich přínosu nebyla národnost, ale původní domov, takže na výstavě jsou zastoupeny také některé osobnosti z českých zemí, které nebyly etničtí Češi, ale Němci nebo Židé. „Výstava odhaluje dosud spíše neprávem skrytou historickou vrstvu ve stálé expozici našeho muzea. Také zdůrazňujeme známou skutečnost, že multietnicita a migrace, přítomné v celém středoevropském prostoru, byly ve skutečnosti klíčovou výhodou a katalyzátorem rozvoje,“ řekl Arčabić. Dále vysvětlil, že na plakátu výstavy je fotografie někdejší Fellerovy vily (dnes Evropský dům) na rohu náměstí Bána Jelačiće a Jurišićovy ulice, kterou projektoval Čech Vjekoslav Bastl a v níž měla svou Slovanskou knihovnu Češka Marie Radićová, manželka Stjepana Radiće.
Marijan Lipovac zmínil velkou část osobností zastoupených na výstavě, mezi kterými je například první záhřebský biskup Duch, jenž stojí na začátku psané historie města Záhřebu, ale také historie české přítomnosti v něm, dále tiskař prvních chorvatských novin Antonín Jandera, stavitel Bartol Felbinger, chorvatská bánice Sofija Jelačićová, urbanista Rupert Melkus, který mimo jiné navrhl hřbitov Mirogoj a park Zrinjevac, architekti Vjekoslav Bastl a Lev Kalda, skladatel Fran Lhotka, houslista Václav Huml, dirigent Milan Sachs, první profesoři záhřebské univerzity, z nichž nejvýznamnější je chemik Gustav Janeček, který byl zároveň zakladatelem chorvatského farmaceutického průmyslu, dále první výrobce pelinkovce Fráňa Pokorný, spisovatelé Vjenceslav Novak a Milutin Cihlar Nehajev, herečka Marie Růžičková Strozziová, sochařka Mila Wod, historik Jaroslav Šidák, biskup z Daruvaru Josip Salač, konstruktér prvního chorvatského počítače Branko Souček a všestranný výtvarný umělec Zlatko Bourek.
„Existují dvě základní poselství této výstavy a základní dojmy nebo závěry, se kterými by návštěvníci měli z tohoto muzea odcházet: první je, že město Záhřeb a jeho Češi kráčejí společně ruku v ruce doslova od samotných počátků psané historie Záhřebu až do dnešního dne. Druhé je, že Češi měli téměř ve všech oblastech života důležitou roli a velmi často také roli průkopnickou, takže bez nich by záhřebská historie byla minimálně jiná. Ačkoli Čechů v Záhřebu nikdy nebylo mnoho, stejně jako v případě jiných menšin, jako jsou například Židé, jejich význam ve společenském životě daleko přesahoval jejich počet. Někteří však nejsou dostatečně známí nebo upadli v zapomnění, takže věřím, že touto výstavou vyneseme některé známé záhřebské Čechy do světla reflektorů, a možná získáme i nějakou novou ‚českou‘ ulici v Záhřebu, jako jsou Masarykova a Pražská v samotném centru Záhřebu. A vzhledem k tomu, že i dnes v Záhřebu žijí Češi (v současnosti asi 800) a jsou i případy, kdy přicházejí z Česka, možná v budoucnu získáme nového Bourka či Janečka, Bastla, Kaldu nebo Lhotku, o kterých pak bude řeč na nějakých nových výstavách,“ řekl Marijan Lipovac. Text a foto Marijan Lipovac, přeložila Libuše Stráníková
