Konala se v Poslanecké sněmovně na Malé Straně za přítomnosti téměř stovky krajanů prakticky z celého světa; nejvíc jich přijelo z Vídně. Tato konference má dlouhou tradici, kterou zahájily Dny zahraničních Čechů (1998–2006), a koná se vždy po dvou letech. Dosavadní konference mívaly téměř dramatický průběh, protože krajané, a zejména ti, kteří patří k exilu z let 1948 a 1968, usilovali o návrat občanství, majetku a volebního práva. Ta letošní probíhala v ovzduší přátelství, porozumění a tolerance.
Konferenci jako vždy zahájil předseda MKVZČ Miroslav Krupička. Připomněl, že nejdůležitější otázkou současnosti, kterou se ostatně zabývala i srpnová krajanská konference, kterou pořádaly České školy bez hranic a Senát ČR, jsou historicky první korespondenční volby, na které se zatím zaregistrovalo jen asi 34 tisíc osob.
Konferenci sledovalo několik představitelů státních orgánů, kteří mají zahraniční Čechy ve svém resortu. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová krajanům poděkovala za zájem o dění v České republice, který je často intenzivnější než u lidí, kteří v ní žijí, a pochválila je za obrovskou a inspirativní aktivitu. Místopředsedkyně MKVZČ Eliška Hašková Coolidge velice emotivně zavzpomínala na dobu svého exilu a na své osmnáctileté působení v Bílém domě ve Washingtonu (nyní už zase žije v Česku). Člen zahraničního výboru a předseda podvýboru Poslanecké sněmovny pro krajany Roman Bělor zapřemýšlel o tom, že krajanem se vlastně stává každý občan, který z jakéhokoliv důvodu třeba i dočasně opustí vlast. Sebekriticky připomněl, jak si ožehavou otázku korespondenčních voleb dvacet let jako štafetu předávaly Senát ČR a Poslanecká sněmovna. A před veškerým auditoriem symbolicky předal předsedovi senátní komise pro krajany Tomáši Czerninovi návrh na změny v zákonu o českém občanství. Ten připomněl srpnovou konferenci, která měla název Korespondenční volba – a co dál? a v krátkosti představil její závěry.
Následovalo předání ocenění za dlouholetou činnost v krajanských spolcích a budování dobrých vztahů mezi zahraničními Čechy a Českou republikou, které si tentokrát zasloužily dvě krajanky, zakladatelka a dlouholetá pracovnice Švýcarské župy sokolské Eva Svobodová a předsedkyně britské sekce Společnosti pro vědy a umění z Londýna Zuzana Svobodová.
Před samotným jednáním vyzval Miroslav Krupička přítomné, aby se představili a krátce sdělili, v čem spočívá jejich činnost pro Čechy v zahraničí.
Samotné jednání bylo velmi různorodé. Mluvilo se o jednotlivých krajanských komunitách, o různých projektech propagujících nebo mapujících české stopy v zahraničí, o jednotlivých krajanech, kteří v zahraničí působili a samozřejmě i o možnostech pomoci krajanským komunitám. První příspěvek přednesli mladí představitelé repatriovaných ukrajinských Čechů, sdružujících se ve spolku Bohemians. Mluvili o situaci Čechů na Ukrajině, kde byly první spolky zakládány v polovině 19. století. Po druhé světové válce bylo postavení ukrajinských Čechů nejisté a od 60. let 20. století byla zakázána výuka českého jazyka. V roce 2014 po anexi Krymu tamní Češi požádali o návrat do staré vlasti a repatriace tamní krajanskou komunitu velmi oslabila. Naopak postavení Čechů v rumunském Banátu zhodnotila Vlasta Lazu jako uspokojivé, vzhledem k tomu, že v novější době mají svou organizaci a poslance v rumunském parlamentu, že dostávají finanční podporu svého i českého státu a působí tam i čeští učitelé.
Zdeněk Hanzl z Mnichova mluvil o zajímavém setkávání českých exulantů v rakouském Ötzu. Jde o Sokolské setkání o svatodušních svátcích, které má již jednapadesátiletou tradici a na kterém se scházejí krajané z široka daleka, dnes i z Česka a Slovenska. Mladý český historik David Vápník odhalil celou řadu českých stop ve Vídni. V letech 1918 až 1945 tam působilo na půl milionu českých občanů, a ještě dnes má čtvrtina obyvatel Vídně český původ. Připomněl T. G. Masaryka, Jana Kollára, Emila Holuba, Josefa Ressla a mnohé další.
O českých stopách ve Švýcarsku mluvil Pierre Allan, a to zejména o působení Nadace Jana Masaryka, která podporuje mezinárodní spolupráci a vzdělávací programy pro střední a vysoké školy. Ve Švýcarsku působí ještě jedna nadace s českou stopou, Nadace Olgy Havlové, o které hovořila Marcela Bideau Salivarová. Založena byla v roce 1991 jako sesterská organizace Nadace Olgy Havlové, která působí v ČR. Libuše Stráníková se zabývala osobností a bohatým dílem krajanské učitelky a spisovatelky Žofie Kraskové. Iva Jirovská přítomné seznámila s projektem Československé stopy ve světě a vyzvala je, aby na stránky Českých škol bez hranic vložili informace o o památnících ve svém okolí, týkajících se Čechů a České republiky. Právní poradnu ohledně návratu majetku a státního občanství nabídl Jaroslav Horký a Dagmar Straková se vrátila k otázce voleb, které proběhnou na začátku října. Pavel Pachta si postěžoval, že už léta marně upozorňuje české ministerstvo školství na to, že český vysokoškolský titul inženýr se v cizině používá pro absolventa střední nebo učňovské školy, což často vede k nedorozuměním. Od redaktorky Markéty Slepčíkové se přítomní dozvěděli, že v Kanadě už dvacet let vysílá česká televize Nová vize. A Martina Fialková, která odpolední část konference moderovala, představila projekt České kořeny, díky kterému bylo od roku 2009 natočeno pět celovečerních dokumentárních filmů (dva dvoudílné) o Češích žijících v cizině, konkrétně ve Švédsku, Švýcarsku, Vídni, Vancouveru, Lucembursku a Belgii.
Konference jasně ukázala, že je krajanská komunita ve světě nesmírně aktivní a že může být velkou inspirací a přínosem pro českou společnost.
V prostoru Poslanecké sněmovny byla instalována zajímavá výstava o významných českých osobnostech působících v Belgii. Po konferenci následoval neformální večer v Malostranské besedě, a další den si zájemci mohli prohlédnout Uměleckoprůmyslové muzeum a navštívit výstavu v Galerii hlavního města Prahy. Text Libuše Stráníková, foto ls a Miroslav Krupička
ZÁVĚRY SRPNOVÉ KONFERENCE
„Korespondenční volba, a co dál... Diaspora je! partnerem mateřského státu“, která se uskutečnila 1. srpna 2025 v Jednacím sále Senátu PČR ve Valdštejnském paláci:
• Podpora informovanosti o možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící
v zahraničí je důležitá. Nyní probíhá prostřednictvím exekutivy, politických stran, ale také prostřednictvím krajanských spolků a iniciativ Čechů žijících
v zahraničí. První možnost pro voliče ze zahraničí bude v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny. V současné době počet registrovaných voličů ve zvláštním seznamu není dle očekávání, proto je nutné v tomto zvýšit motivaci Čechů žijících v zahraničí se voleb zúčastnit.
• Podpora krajanských spolků a jejich činnosti nejen prostřednictvím finančních darů českého státu je velmi důležitá. Krajanské spolky tvořené mladými vědci se propojují po celém světě a spolupracují i s podnikatelskou oblastí. Jejich
růst je dynamický a pro český stát představují velký potenciál, který je stále nedostatečně využitý. Stejně tak návrat našich vědců do vlasti není jednoduchý a v mnoha případech nevstřícnost a nepochopení odrazují od jeho realizace.
• České školy se po světě rozšiřují, ale i nadále potřebují podporu českého státu jak po stránce finanční, tak po stránce odborné.
• Spolek Česká škola bez hranic od svého počátku pomáhá zakládat nové školy, poskytuje poradenství, nabízí metodickou pomoc, pořádá konference, soutěže, projekty a propojuje školy. Mapuje také situaci Čechů žijících
v zahraničí a tyto poznatky se snaží koordinovat s legislativou a exekutivou.
• České školy jsou nejorganizovanější a nejpočetnější složkou české diaspory. Český stát by měl ještě více zacílit na tyto spolky a sdílet s nimi informace, zlepšit komunikaci a popřípadě najít další zdroj financování.
• Krajanské spolky v mnoha zemích propagují českou kulturu, tradice, a tím také „nahrazují“ Česká centra, kterých je po světě omezené množství.
• Krajanské spolky budou do budoucna více využívat umělou inteligenci, a proto je dobré zachovat archivy a popřípadě je předat do Národního archivu.
Tomáš Czernin v. r. předseda Stálé komise Senátu PČR pro krajany žijící v zahraničí
KONFERENCIJA MEĐUNARODNOG KOORDINACIJSKOG ODBORA ČEHA U INOZEMSTVU – U Pragu je 12. rujna održana konferencija Međunarodnog koordinacijskog odbora Čeha u inozemstvu kojoj je prisustvovalo stotinjak Čeha iz cijeloga svijeta. Konferencija se u pravilu održava svake dvije godine, a ovogodišnje izdanje proteklo je u ozračju prijateljstva, razumijevanja i tolerancije. Kao i uvijek otvorio ju je predsjednik Odbora Miroslav Krupička, koji je naveo kako se najaktualnije pitanje tiče dopisnih izbora. Uz sudjelovanje predstavnika nekoliko državnih organa okupljenima su se obratili i češki iseljenici iz Ukrajine, Rumunjske, Austrije i Švicarske. Libuše Stranjik iz Hrvatske je na ovogodišnjoj konferenciji predstavila lik i djelo manjinske učiteljice i spisateljice Žofie Krasko.
