Vzpomínkový večer byl realizován z podnětu Knihovny Franty Buriana, jejíž pracovnice Marie Selicharová a Jaruška Pihýrová se zasloužily také o související výstavu se základními údaji o B. Grubišićovi, dobovými fotografiemi a různými exempláři původních publikací NN Jednota. Hodnotné setkání zahájila ředitelka Novinového nakladatelství Jednota Lidija Dujmenovićová, která mimo jiné uvedla, že Jednota „přežila“ několik válek a covidovou pandemii, a přesto se stále věnuje stejným cílům, jež byly pilíři menšinového zpravodajství i v době působení Božidara Grubišiće. Vzpomínkový večer označila za skvělou ouverturu pro rok příští, kdy budou různými událostmi během celého roku oslaveny osmdesáté narozeniny týdeníku Jednota.
Moderátorka večera Marie Selicharová na úvod představila Božidara Grubišiće jako novináře, redaktora Jednoty, krajanského a společenskopolitického pracovníka, zakladatele publikací Český lidový kalendář a Studnice a edicí Knihovna Jaro a Knihovna krajanské tvorby. Celá přednáška byla doložena texty Božidara Grubišiće (Vycházíme znovu, 30 let Jednoty, Střípky ze vzpomínek Božidara Grubišiće, úvodní slovo k prvnímu číslu Studnice nazvané Studnici do vínku a úvodní slovo k prvnímu číslu Českého lidového kalendáře), které předčítali Željko Podsedník, Jitka Staňová Brdarová, Libuše Stráníková a Jana Staňová.
Na Božidara Grubišiće poté zavzpomínali také pamětníci, jež ho osobně znali. Věra Sigalová se s přítomnými podělila o vzpomínku na to, jak jí pan Grubišić pomáhal při hledání prvního zaměstnání. Profesor Václav Herout zavzpomínal na to, jak velký, možná až osudový vliv měl tehdejší redaktor Jednoty na počátky jeho literárních příspěvků do krajanského týdeníku. Že Božidar Grubišić dovedl vykonat tolik práce, kolik by za stejnou dobu zvládli čtyři jiní zaměstnanci dohromady, zavzpomínala Libuše Stráníková. Za krásný večer pořadatelům a přítomným poděkoval Grubišićův syn Branimir, který se programu zúčastnil se svými syny Lukou a Jakovem. Zároveň se také podělil o příběh, jak se jeho otec vůbec dostal do Daruvaru.
Všem přítomným za návštěvu poděkovala hlavní redaktorka Jednoty Jana Staňová. Vzpomínkový večer si mimo jiné nenechaly ujít ani předsedkyně Svazu Čechů v RCH Ana-Maria Štrumlová-Tučková se spolupracovníky, předsedkyně Klubu literátů Svazu Čechů Táňa Novotná Golubićová, předsedkyně daruvarské pobočky Chorvatsko-české společnosti Svjetlana Lovrenčićová a nechyběl ani celý současný kolektiv NN Jednota. Text a foto A. Janota
BOŽIDAR GRUBIŠIĆ – Božidar Grubišić se narodil 20. října v Záhřebu. Zaměstnancem Jednoty Čechů v Jugoslávii, respektive Československého svazu a týdeníku Jednota, se stal ihned po jeho založení, formálně 1. ledna 1947. Byl úředníkem, novinářem a asistentem redaktora. V zaměstnání brzy postoupil a od č. 1 do č. 23 roku 1949 a poté od č. 14/1952 do č. 12/1965 byl hlavním a odpovědným redaktorem Jednoty. Významně se zasloužil o Dětský koutek, v roce 1953 zahájil vydávání Českého lidového kalendáře, v roce 1954 založil edici Knihovna Jaro, v roce 1961 edici Knihovna krajanské tvorby a v roce 1962 začal vydávat literární přílohu Jednoty Studnice. Jako administrátor, novinář, pomocný redaktor a odpovědný redaktor Jednoty pracoval v Daruvaru devatenáct let až do roku 1965, kdy odešel do Záhřebu. Byl čestným členem Besedy v Daruvaru. V roce 1960 se stal prvním předsedou Aktivu novinářů Slavonie, Moslaviny a Podraviny (později Sdružení chorvatských lokálních sdělovacích prostředků – ULSI). Byl zakladatelem a prvním redaktorem televizního pořadu Kronika Čechů a Slováků v Chorvatsku TV Záhřeb (1979–1991). Zemřel v Šibeniku 12. října 2000.
FOTO na portálu jednota.com.hr
VEČER SJEĆANJA POSVEĆENA BOŽIDARU GRUBIŠIĆU – U listopadu ove godine navršilo se sto godina od rođenja i četvrt stoljeća od smrti Božidara Grubišića, jedne od najznačajnijih osobnosti manjinskog novinarstva u Hrvatskoj. Upravo njemu u čast Knjižnica Frante Buriana i NIU Jednota organizirale su u četvrtak 30. listopada večer sjećanja, tijekom koje su predstavljeni lik i djelo ovog pionira manjinske žurnalistike. Večer je uveličana čitanjem njegovih nezaboravnih tekstova i predgovora, a o svojim osobnim iskustvima s njim progovorilo je nekoliko njegovih poznanika, svjedoka toga vremena.
