Ředitel sekce Nándor Csapó připravil přednášku o implementaci experimentálního programu celodenní výuky na základních školách a jeho dopadu na výuku menšinových jazyků. Přednosta Odboru pro výchovu a vzdělávání v jazyce a písmu národnostních menšin Milan Vukelić představil modulární výuku na středních školách a výzvy spojené s udržením menšinových jazyků v této formě výuky. Jednalo se také o průběhu květnové státní porady pro pedagogické pracovníky všech menšin, kterou letos v Našicích připraví poradkyně Jelena Dejanovićová ze slovenské menšiny. 
Každá z osmi poradkyň a dozorkyň zhodnotila uplynulý rok. Jitka Staňová Brdarová hovořila o významu přístavby České mateřské školy Ferdy Mravence v Daruvaru pro udržení počtu žáků české menšiny. Jako nejdůležitější úspěch vyzdvihla, že se po více než patnácti letech úsilí podařilo prosadit, aby byli studenti gymnázia po úspěšném složení státní maturity z českého jazyka přijati na studium českého jazyka a literatury na Filozofické fakultě Univerzity v Záhřebu bez přijímacích zkoušek. 
Představila rovněž plánované porady pedagogických pracovníků menšiny. Tradiční plénum se bude konat 23. ledna v Daruvaru a jeho tématem bude Využití umělé inteligence ve výuce českého jazyka a v českém jazyce. Během semináře o velikonočních prázdninách navštíví pedagogičtí pracovníci Scioškolu v Českých Budějovicích. Nově se připravuje čtyřdenní mezižupanská porada pro vychovatele českých mateřských škol ve Tkonu od 30. dubna. 
Poradkyně se dotkla také průběhu národních srovnávacích zkoušek v českém jazyce, zkoušky z českého jazyka jako takové a soutěží pod záštitou Agentury pro výchovu a vzdělávání. Připomněla rovněž akce, které pro žáky organizuje Svaz Čechů a zdůraznila, že v roce 2025 díky neúnavné práci NN Jednota a členů menšiny přibylo na seznam aktuálních výukových materiálů 10 učebnic a 3 pracovní sešity v českém jazyce.
Dvoudenní porada byla obohacena odbornou exkurzi do Židovské obce Záhřeb. Tajemník obce Zoran Ferber všechny provedl společenskými prostory. Zmínil se o dějinách Židovské obce, která byla založena v roce 1806, před druhou světovou válkou čítala 12 000 Židů, ale po válce už jen 3 000, z nichž se polovina přestěhovala do Izraele. Tajemník představil pedagogům fungování židovské školky Mirjam Weiller, do které chodí 15 dětí, a ukázal jim zajímavé místnosti klubu mladých. Všechny nejvíce upoutalo židovské muzeum, kde si prohlédli cenné svitky Tóry, zajímavé předmanželské smlouvy nebo náčiní na obřízku. Velmi poutavé bylo vyprávění o životě Židů v moderní době, od dodržování náboženského života včetně košer stravy až po židovské tradice v současnosti.      Text Jitka Staňová Brdarová, foto osobní archiv