¨Česká beseda města Garešnice patří mezi nejmenší a nejmladší krajanské spolky, ale díky bohaté činnosti svých skupin má dobrou pověst a podporu prostředí, ve kterém působí. „Výsledky práce by byly jistě ještě lepší, kdybychom měli svůj prostor,“ bylo řečeno na valné hromadě Besedy, která se konala 21. února.

Antonín Kraisinger, syn Fráni a Marie, se narodil v roce 1859 v Trubíně, okres Hořovice. Důvod jeho cesty na jih byl podobný jako u ostatních českých rodin, které zakotvily na dnešním území Chorvatska. Každý z přistěhovalých do Slavonie prožil mnohé zajímavé okamžiky. I v osudu tohoto později lipoveckého krajana je hodně toho, co by mohlo zajímat i dnešní čtenáře.

Pane Tolnauere, jak hodnotíte Ústavní zákon o právech národnostních menšin dvanáct let po jeho schválení a jaké je podle Vás jeho uplatňování v praxi?
Od začátku jsem seznámen s tímto zákonem a mohu ho bez jakékoliv pochybnosti ocenit jako zákon velmi dobrý a liberální, který zahrnul mnohá práva. Ale od prvního dne bylo vidět, že s jeho uvedením do praxe budou určité problémy, protože byl schválen pod mezinárodním nátlakem a byl kompromisem mezi dvěma politickými stranami (HDZ a SDP). V době jednání o vstupu Chorvatska do EU byl naprosto nezbytný, musel být schválen a o tom, jak se bude v praxi aplikovat, se moc neuvažovalo.

Letos jsme měli bohatý masopust. Karnevalové veselí o minulých dvou víkendech uspořádaly krajanské spolky v Dežanovci, Horním Daruvaru, Končenicích, Rijece a Záhřebu.
Dežanovecká Beseda zorganizovala ještě minulou sobotu 7. února maškarní zábavu, které se také letos zúčastnilo hodně dětí, mládeže i dospělých, převážně žen. „Všichni se výborně bavili, a o to vlastně šlo,“ řekla Lída Bláhová, tajemnice spolku.

Důkazem toho, že i starší osoby se rády baví a s chutí si zazpívají, bylo tradiční setkání pěveckých sborů v Domě České obce Bjelovar. Domácí pěvecký sbor Kateřina si 14. února pozval krajany z  Jazveniku a Tréglavy a poprvé Maďary z Dežanovce.

Tvrdí to zemědělci, kteří se v poslední době musí vypořádat s úhradou výdajů na všechna možná povolení, která jim diktuje Evropská unie. Někteří si na ně dokonce vzali půjčky. Podmínkou, aby se bez problémů mohli zabývat zemědělstvím, jsou dodatečná školení a skládání zkoušek. Jedním z nich je kurs obecných zemědělských činností, tzv. škola pro hospodáře (2500 kn) – bez potvrzení o složení zkoušky tohoto základního vzdělání pro zemědělce by se nikdo tímto oborem nesměl zabývat. Dále je to zkouška pro traktor nebo kombajn (1700 kn), kontrola postřikovačů (600 kn), kurs obsluhy motorové řetězové pily a křovinořezu (600 kn), kurs pro získání odborné způsobilosti pro nakládání s chemickými přípravky (380 kn) a jiné.