Od prvních tónů chorvatské a české hymny do vypnutí reflektorů po dotančení horáckých kol, kterými končil večerní dožínkový folklorní program, panovalo na novém školním hřišti radostné ovzduší a Kaptolem a celým Zlatým údolím se rozléhaly píseň, hudba i bouřlivý potlesk hojného obecenstva. Program v plné míře ospravedlnil epiteton vrcholu dožínkových slavností, největší kulturní akce chorvatských Čechů.

Staročeský jarmark má na dožínkách své místo už od roku 2008, kdy nahradil výstavu tradičního pečiva. Letos se na něm představilo šest krajanských spolků – z Končenic, Lipovce, Dolních Střežan, Nové Gradišky, Lipovlan, Dežanovce, dále vydavatelství Jednota a Sdružení vinohradníků, vinařů a ovocnářů obce Kaptol. Podle slov předsedy místní Besedy Zdenka Tauše ho během dožínek navštívilo tři tisíce návštěvníků.

Dožínkové slavnosti v Kaptole poctil svou přítomností pomocný biskup pražský Msgr. Václav Malý. Příští den, 20. července, koncelebroval v daruvarském kostele Nejsv. Trojice s generálním vikářem požežského biskupství Msgr. Jozo Devčićem a farářem Branko Gelemanovićem.

Česká beseda Osijek poprvé na dožínkách
Nově založená Česká beseda Osijek se dožínek zúčastnila poprvé. Připravovat se začala před třemi měsíci, aby nacvičila písně do průvodu. Nemá své místnosti, takže se její členové scházeli u jednotlivců a v místnostech sdružení Slováků.

MÍLA BRTNÍK
hlavní choreograf dožínek:

„První krajanské dožínky, které jsem viděl, byly ony ve Zdencích, před deseti lety, když jsem přijel do Chorvatska poprvé, abych se s dožínkami seznámil. Další čtvery byly pro mě pracovní – včetně těchto v Kaptole, s kterými jsem spokojený.

Hlavními důvody, proč se Češi a Moravané stěhovali do Kaptola, byly úrodná půda a vidina lepšího života.
Jedním z obyčejů, které si přivezli z původního domova, byly také obžínky nebo dožínky, kterými se oslavuje konec žní. V Kaptole ještě začátkem 20. století volili sedláci každý rok nejúspěšnějšího mezi sebou, a ten pak na svatého Bartoloměje uspořádal hostinu. Byla to obdoba dnešních dožínek.
V roce 1925 byl v Daruvaru, středisku české menšiny, tento venkovský obyčej obnoven a v české menšině se prosadil jako největší slavnost Svazu Čechů v Chorvatsku. Kromě všeobecně českých národních, tradičních a kulturních charakteristik, mají dnes dožínky také turistický a společenský význam, a podporují je státní a regionální instituce. V Kaptole se dožínky v organizaci kaptolského krajanského spolku a Svazu Čechů (Československého svazu) konaly už čtyřikrát: