ROZEHRANÁ VESELÁ PŘEHLÍDKA 
Jednu z oblíbených přehlídek dětské tvořivosti, která se konala v pátek 8. května odpoledne v místním domě v Dolanech, zahájila předsedkyně Svazu Čechů Ana-Maria Štrumlová-Tučková. Nejdříve poděkovala domácím, že tradičně hostí divadelní, recitátorské a loutkařské Naše jaro, poté promluvila k účinkujícím a jejich mentorům:

První sobotu v květnu se do Slavonského Brodu, do zdejšího krajanského spolku, sjeli krajané ze široka daleka, aby společně s Českou besedou Slavonský Brod oslavili její třicáté výročí. Od samého začátku byla nálada výborná a srdečné přijetí Slavonskobrodských potěšilo všechny, kteří se přišli podělit o radost a poblahopřát spolku k narozeninám.

ÚSPĚŠNÝ SPOLEK BILANCOVAL
Jen osmdesátka krajanů, členů České besedy Lipovlany – a tak bohatá a různorodá činnost. O tom se mohli přesvědčit přítomní na řádné valné hromadě spolku v sobotu 9. května vpodvečer ve společenském domě v Lipovlanech. U vchodu do sálu byl k vidění stánek kreativně-literární skupiny, bohatě vyzdobený ručními pracemi. 

ROZTANČENÝ DEN ČESKÉ KULTURY 
Osiječtí Češi dokazují, že kde je vůle, tam je cesta. Jejich malá beseda, která působí od roku 2014, na svém Dni české kultury předvedla, s jakou chutí udržuje své tradice. Do obce Tenja, kde se 9. května akce odehrála, přizvala také soubory z Bjelovaru a Hercegovce, které doplnily večerní kulturní program.

V tomto textu se čtenář Jednoty postupně dozví, za jakých okolností krajanské noviny v Chorvatsku vznikaly. 
Dočte se také o významných událostech, které redaktoři, především v daruvarské redakci, na stránkách časopisu zaznamenali. Tato série příspěvků vznikla k 80. výročí vzniku týdeníku Jednota a má přispět k tomu, abychom si uvědomili, jak je tisk pro menšinu důležitý. Je totiž „strážcem mateřského jazyka a kulturní identity krajanů a mostem spojujícím Chorvatsko s mateřskou zemí české národnosti.“  
Připravila Andrea Preissová Krejčí, doplnila a revidovala Libuše Stráníková

ČESKÁ BESEDA ZÁHŘEB
Zdenka Táborská navždy zůstane v srdcích všech, kdo ji znali, s ní mluvili, pracovali, četli její texty v Jednotě, Studnici, ročenkách, Spolkových zprávách záhřebské besedy a dalších publikacích. Anebo v knihách Domov má jméno Daruvar, Černá hodinka Jana Buriana, Literární tvorba záhřebských Čechů atd. Od jejího předčasného úmrtí uplynulo už osm let a záhřebští krajané na ni 7. května zavzpomínali.