Novosadské české slavnosti, dříve nazývané Novosadské radosti, se konaly již pošesté a 5. října spolek zároveň oslavil šest let od svého založení. Účastníky a hosty, mezi nimiž nechyběl velvyslanec České republiky v Srbsku Jan Bondy, ve slavnostním sále kulturního střediska Eđšeg přivítala předsedkyně Lidija Bubnjevićová, která uvedla, že cílem slavností je představit spoluobčanům českou kulturu a tradice. V Srbsku se při posledním sčítání jako Češi deklarovalo kolem 1400 občanů a na listině voličů je kolem 1800 občanů české národnosti.
Letošní slavnosti byly zaměřeny na fotografii, a tak nejdříve proběhla vernisáž výstavy fotografií srbských fotografů, kteří si oblíbili česká města. Filip Gurjanov fotografiemi představil veduty Prahy a Dušan Živkić veduty Olomouce. Kromě toho byla na programu slavností dílna fotografické techniky kyanotypie a přednáška o českém fotografovi Františku Drtikolovi.
Mezuračské krajanky ukázaly, kde se cítí být ve svém živlu. Při staročeském jarmarku se stánek jen prohýbal pod podnosy, talíři a mísami plnými českých dobrot. Kromě svatebního věnce z kynutého těsta a proslulých metáčků – drobných svatebních buch tiček – nechyběly ani další druhy pečiva, které se peče na svatební hostinu, a jiné dobroty. O všechny byl velký zájem; ochutnal je i pan velvyslanec a další hosté slavnosti. Pan velvyslanec se s na slovo vzatými mezuračskými hospodyňkami rád nechal vyfotografovat. Mezuračtí se poté ještě představili zpěvem a hudbou.
Před sobotním odpoledním kulturním programem k obecenstvu promluvili předsedkyně České besedy Nový Sad Lidija Bubnjevićová a předseda Národní rady české menšiny v Srbsku (Nacionalni savet češke nacionalne manjine) Jaroslav Hoc. Program zahájilo vystoupení novosadského sboru ISON, sdružujícího osoby s různými postiženími. Činnost sboru, způsob práce a ohromnou lásku a pozornost, kterou těmto lidem poskytuje, popsal v úvodním slovu vedoucí Miša Blizanac. S velmi kvalitním podáním českých lidových písní, ale také skladeb zahraničních autorů se představil sbor České besedy Bělehrad vedený dirigentem Markem Nešićem. Po úvodním slovu předsedy Velibora Potužáka se obecenstvu představily pěvecká a hudební skupina České besedy Mezurač posílené harmonikou Damira Maliny. Oblíbené české písně nenechaly nikoho lhostejným, vyzývaly i k tanci. Na závěr programu zazněl společný zpěv oblíbené Hašlerovy písně Ta naše písnička česká.
Mezuračtí hudebníci po programu hráli na dvoře paláce Eđšeg k radosti, ba nadšení shromážděných krajanů a jejich příznivců.
Společné besedování a zábava následovaly také při společné večeři v hotelu Gorski vrt ve Sremské Kamenici, kam se sjeli hostitelé a hosté z Bjelovaru a Mezurače i delegace sdružení Sněžka ze Sarajeva vedená Ratkem Orozovićem. Všichni si rádi připomněli a zazpívali ty naše české písně.
KULATÝ STŮL
Nedělní dopoledne zahájil kulatý stůl nazvaný Výzvy a možnosti společné práce v nadcházejícím období. Porady se zúčastnil předseda Národní rady české menšiny v Srbsku Jaroslav Hoc, odbornice Národní rady pro vzdělávání Valentina SihidžijováHocová, předseda České besedy Bělehrad Andrej Kubíček, Barbara Irovićová z České besedy Kruščica, Viktor Šimala z České besedy Nový Sad, Mirjana Hemunová z České besedy Srem a představitelé krajanské větve v Chorvatsku – předseda Besedy z Mezurače a představitel české menšiny v Sisackomo-slavinském županství Velibor Potužák, předseda Rady české menšiny města Kutiny Zlatko Štěpánek a Damir Malina – předseda Besedy z Horního Daruvaru zastupující i Svaz Čechů v Chorvatsku. Předseda Národní rady Jaroslav Hoc představil činnosti rady a zauvažoval o potřebě společného vystupování spolků ve vztahu k českým institucím. Prioritou je výuka českého jazyka. Valentina Sihidžijová-Hocová hovořila o fakultativní výuce českého jazyka a kultury, která byla v Srbsku zavedena před třinácti lety. Na základě ankety může být výuka českého jazyka zavedena na kterékoli škole v Srbsku, přičemž příslušnost k české národnosti není podmínkou. V současnosti se v Srbsku učí česky 294 žáků a krajané v Srbsku by měli zájem o radu a pomoc s přípravou vlastních českých učebnic. Andrej Kubíček představil činnost Besedy v Bělehradě, které byla vrácena budova Českého domu, která bude 6. listopadu slavnostně otevřena a v níž bude i České centrum. Damir Malina promluvil o dějinách Čechů v Chorvatsku a současné organizaci a životě české menšiny. O vlastním i dalších spolcích hovořil předseda mezuračské Besedy Velibor Potužák. Vedoucí hostitelského spolku Lidija Bubnjevićová představila Českou besedu Nový Sad, která má devadesát členů, ale má nouzi o mládež. V. Hocová jí navrhla, aby si do spolku pozvali k hostování mladé krajany z Belé Crkvy s programem, například k Mikuláši.
Nedělní dopoledne potom svým pěvecko-hudebním vystoupením zpestřily pěvecká skupina Hlas a hudební skupina mezuračské Besedy. Posluchači si nejdříve zpívali s Mezuračskými, ale poté se za doprovodu mezuračské kapely dali do tance a celý sál kulturního paláce se točil v rytmu českých písniček. Novosadské české slavnosti uzavřela přednáška o českých památkách na seznamu UNESCO v podání lektora českého jazyka Martina Horna, působícího na Univerzitě Nový Sad.
PROCHÁZKA PO PETROVARADINU
Hostitelé uspořádali pro hosty slavností procházku historickou částí Nového Sadu – Petrovaradinem. V tomto rakouskouherském vojenském opevnění se krajané z Chorvatska mohli podívat na rodný dům bána Josipa Jelačiće a řadu dalších staveb, na vchod do katakomb, na proslulou věž s hodinami, na nichž malá ručička ukazuje minuty a velká hodiny, a prohlédnout si nádherné panorama od Sremské Kamenice přes Nový Sad až po nedalekou rafinerii. Domácí vzpomínali, jak byly všechny mosty přes Dunaj rozbořeny při bombardování NATO v roce 1999. Nyní je už vše na svém místě a velkoměsto vypadá krásně a úpravně. Text a foto Željko Podsedník

Subotica – secesní perla
Vedoucí výpravy připravil pro účastníky zájezdu návštěvu další perly – města Subotice na severu Báčky. Krajané z Chorvatska si mohli za odborného výkladu prohlédnout krásné město plné historických památek, od městské radnice přes největší synagogu ve Vojvodině až po dechberoucí korzo s budovami zdobenými v duchu maďarské secese. Mimo to Mezuračtí navštívili vinařství Zvonka Bogdana a jezero Palić. Byl to krásný zážitek.