ČESKÁ BESEDA OBCE LIPOVLANY
Velice příjemné odpoledne proběhlo 3. března v lipovlanském společenském domě, kde Česká beseda obce Lipovlany připravila tvořivou dílnu Vstříc Velikonocům. Své dovednosti přijela ukázat celá řada tvůrčích besedních a místních skupin, také učitelky z České republiky a další jednotlivci.

PO STOPÁCH MÉNĚ ZNÁMÝCH ZÁPISŮ A FOTOGRAFIÍ
Dodnes slýcháme frázi, že to, co nebylo zapsáno, jako by se ani nestalo. Opravdu, dnes bychom málo věděli o starších dějinách, nebýt psaných záznamů. A přece se na jejich obsah kdysi nahlíželo jinak než dnes. Kdysi se mnohé vědomosti získávaly kromě škol a knih, z vyprávění starších lidí nebo čtením novin. Dnes takové vědomosti rozšiřují také rádio, televize, zvukové záznamy, mobily, internet…

MĚSÍC MATEŘSKÉHO JAZYKA V BJELOVARSKO-BILOGORSKÉM ŽUPANSTVÍ
V atriu Svazu Čechů proběhla 22. února poutavá přednáška o dějinách a současném postavení, organizaci, kultuře a školství chorvatské menšiny v Maďarsku. Dvěma desítkám zájemců přednášel dr. sc. Stjepan Blažetin, ředitel Vědeckého ústavu Chorvatů v Maďarsku a zároveň vedoucí Katedry chorvatského jazyka a literatury Filozofické fakulty Univerzity v Pětikostelí (Pécs).

SYNERGIE VEDE K ÚSPĚCHU
Na Mezinárodní den mateřského jazyka 21. února podnikl bjelovarsko-bilogorský župan Marko Marušić návštěvu Svazu Čechů v RCH. Pracovní schůze se konala na podnět jeho zástupkyně Táni Novotné Golubićové. Župana ve společnosti starosty města Daruvaru Damira Lnenička v Grossově vile uvítaly představitelky Svazu Čechů, České základní školy J. A. Komenského, Novinového nakladatelství Jednota a dvou svazových rad.

DŮVĚRA SCHOPNÝM A PRACOVITÝM
K besedám, které už vykonaly svou valnou hromadu, se 24. února přidala Česká obec Bjelovar. Na volebním shromáždění zhodnotila svou činnost, která byla chvályhodná, příkladná a slibná pro další období. Za předsedkyni na období 2024–2028 byla znovu zvolena Miruška Lončarová, která za svou práci dostala mnoho pochval. Zvoleny byly také nový správní a dozorčí výbory.

K ROKU ČESKÉ HUDBY
Když česká hudební veřejnost před sto lety oslavovala sté výročí narození Bedřicha Smetany, byl to podnět k tomu, aby se začal oslavovat Rok české hudby. Bylo rozhodnuto, že jím bude každý rok končící čtyřkou, protože mnozí z českých hudebníků mají tuto číslici v roce narození či úmrtí. Kromě Bedřicha Smetany (1824–1864) se to ze skladatelů vážné hudby týká Antonína Dvořáka (1841–1904), Leoše Janáčka (1854–1928), Josefa Suka (1874–1935) a také Oskara Nedbala (1874–1930). Rok hudby je také příležitost, abychom si připomněli tři hudebnice, operní zpěvačky, jejichž umění a všestrannost jim zajistily trvalé místo v dějinách české (nejen) hudby.