Více než čtyřicetičlenná skupina krajanů obou spolků vyjela ve čtvrtek 27. července pozdě večer směrem České republiky, kam přijela v pátek ráno. Ve Valašském Meziříčí ji přivítala Adéla Trusínová a Daniel Šulák, představitelé města. Protože pršelo, musel se naplánovaný program trochu změnit, a tak se nejelo na Pustevny, ale výprava navštívila Zámek Lešná nedaleko Valašského Meziříčí. Jde o empírový zámek s krásnými historickými interiéry a vyhlášeným anglickým parkem, ve kterém roste a také nádherně kvete řada unikátních rostlin. Vznikl v 16. století přestavbou původní vodní tvrze. V současné době je ve správě Muzea regionu Valašsko, které tady po celý rok pořádá výstavy a další doprovodné akce pro školy i širokou veřejnost.
V pozdních odpoledních hodinách jsme jeli do Bzence, kde jsme se ubytovali na dva dny našeho pobytu. Dalšího dne naše cesta vedla do Čejkovic do bylinného ráje, tedy přesněji do firmy Sonnentor, která se věnuje zpracování biobylin a biokoření a z těchto surovin vyrábí biočaje. Naše výprava se pustila do zážitkové exkurze, na které jsme získali informace o dějinách firmy a také jsme se mohli podívat na místa, kde se bylinky skladují. Po prohlídce mnozí odpočívali v krásném čajovém salonu a někteří si při sklence vína užívali v krásných výhledech do malebného kraje vinic, třeba z Vyhlídky na výsluní.
Protože jsme byli v Čejkovicích, nenechali jsme si ujít možnost navštívit domek T. G. Masaryka. Toto venkovské stavení je poslední dochovanou budovou, v níž Masaryk žil v době svého dětství. Nejdříve jsme v domku zhlédli film o životě této významné české osobnosti a potom jsme si domek, ve kterém Masaryk trávil své dětství, se zájmem prohlédli. Následovala cesta do Bučovic, kde jsme navštívili zámek. Velice se nám líbila komentovaná prohlídka.
Večerní hodiny strávené ve Bzenci mnozí využili a procházeli se vinicemi, ze kterých je krásná vyhlídka na město. Sbor České besedy Viroviticko-podravského kraje vedený sbormistrem Michaelem Mojzešem využil společné chvilky a celý večer pilně zkoušel na zítřejší vystoupení.
Poslední den našeho pobytu na Moravě byla neděle. Hned ráno jsme vyjeli směrem dvou malebných moravských vesniček: Hrubá Vrbka a Malá Vrbka. V Hrubé Vrbce jsme navštívili Vrbské muzeum. Jde o soukromé muzeum. Dům původně patřil židovské rodině Reichsfeldů a potom ho v roce 2014 koupil Stanislav Prášek, který nás v domku přivítal. Sbíral předměty lidové kultury a před třemi lety otevřel toto velice zajímavé muzeum s předměty denní potřeby domácnosti na přelomu 19. a 20. století, jako jsou nábytek, obrazy, kroje, kachlová kamna či tkalcovský stav. Jsou zde upomínky na vrbské vojáky první světové války a na některé osobnosti obce, jako jsou třeba primáš Jožka Kubík, biskup Gorazd…
Ve vedlejší vesničce Malé Vrbce jsme měli možnost navštívit Hanu Buchtelovou, která nedávno byla se skupinou Robky Robečky v Chorvatsku. Vystoupila na Etno dni v Ivanově Sele a Dnech české kultury v Daruvaru. Hana se zabývá tkaním a svou práci nám i představila. Sama navrhuje a rozpracovává vzory, přičemž využívá mnoho inspiračních zdrojů, z nichž k nejvýznamnějším patří vzory horňáckých činovatí. Barevně střídmé práce jsou kombinací nebělené bavlněné osnovy a útku, jejichž střídáním se dociluje jak charakteristické textury plochy, tak jednoduchých příčných vzorů. Ke tkaní ji přivedla rodinná tradice a s ohledem na přání zákazníků se zaměřuje především na bytové doplňky, také ale krojové doplňky, kabelky, záložky do knih a další různé dekorace.
Po procházce krásným Kyjovem, nedělní odpoledne patřilo našemu oblíbenému festivalu Mlýnské kolo, které se letos konalo po sedmnácté.
Chorvatští krajané se festivalu zúčastnili několikrát. V krásném prostředí ART mlýna s hodně folklorních skupin se už od druhé odpolední hodiny konala vernisáž výstavy České dožínky v Chorvatsku, kterou představila předsedkyně Svazu Čechů v RCH Ana-Maria Štrumlová-Tučková za přítomnosti velkého počtu zájemců. Mnohé návštěvníky zajímala naše krajanská komunita, po výstavě byla navázána nová přátelství a vyměňovaly se kontakty s lidmi z okolí, kteří o Češích v Chorvatsku skoro nikdy neslyšeli a mají zájem seznámit se s naší činností.
Hlavní pořadatelka paní Eva Abramuszkinová Pavlíková zahájila program, pozdravila všechny přítomné, zvlášť čestné mlynáře a mlynářky a jmenovala novou čestnou mlynářku. Tentokrát to byla vedoucí taneční skupiny Pémijačky z Ivanova Sela Anita Vančurová. Pro ni to bylo velké překvapení a se slzami v očích poděkovala za toto čestné jmenování. Během celého odpoledne na dvorečku probíhaly různé dílny, a tak se naše děti naučily, jak si udělat třeba panenku z vlny a další zajímavé předměty. Následoval kulturně-umělecký program, ve kterém vystoupilo několik folklorních souborů a pěveckých sborů z Bukovan, Vacenovic, Vracova, Kostelce a Sobůlek. V programu nechyběly ani naše soubory – taneční skupina Pémijačky zatančila tři tance a pěvecký sbor České besedy Viroviticko-podravského kraje zpíval několik písní jak v chorvatštině, tak v češtině. Spolu s nimi zpívalo veškeré publikum. Oba soubory měly na tomto festivalu velký úspěch a publikum je odměnilo velkým, dlouhým potleskem.
Celý program se konal na malebném dvorečku ART mlýna ve velice příjemném ovzduší, kterého jsme si všichni užili. Loučili jsme se s hostiteli plného srdce se slibem, že se vbrzku uvidíme na některé akci v Chorvatsku nebo na Moravě.
Cestou domů do Chorvatska předsedkyně obou besed Jasna Pérová Kožnjaková a A.-M. Štrumlová-Tučková poděkovaly všem účastníkům zájezdu za krásné tři dny zájezdu, na kterém se nevyskytl žádný problém a kde všichni fungovali jako krásná svorná rodina. Slíbily, že i v budoucnu uspořádají podobné zájezdy do země našich předků. Text a foto Ana-Maria Štrumlová-Tučková