Petr Trunec se narodil 13. září 1942 ve Vsetíně. Jeho otec František Trunec byl lesní inženýr, matka Božena Truncová, rozená Koutná, se vyučila v Praze modistkou. Rodina se kvůli otcově práci po roce 1948 často stěhovala. Truncovi postupně bydleli v Dianě, Prunéřově, Vysoké Peci na Chomutovsku, Lovosicích a v Děčíně.
V Děčíně Petr Trunec vystudoval jedenáctiletou střední školu. Poté nastoupil na Pedagogický institut do Liberce, kde se seznámil se svou budoucí manželkou Marií Berounskou. Po promoci a po svatbě roku 1963 odešel na základní vojenskou službu do divizní kapely v Milovicích, kde hrál na lesní roh. Po návratu do civilního života nastoupil na základní školu na Komenského náměstí v České Lípě, kde vyučoval především hudební výchovu. Spolu s manželkou zároveň vedl školní sbor, který později proměnil v Českolipský dětský pěvecký sbor Okresního domu pionýrů a mládeže s 1. přípravným sborem Lipka a 2. přípravným sborem Sedmihlásek. Z bývalých členů sboru pak vytvořil komorní sbor. Mimoto vyučoval hudební nauku a zobcovou flétnu na Lidové škole umění v České Lípě a na tamějším gymnáziu pracoval jako učitel hudební výchovy.
Kromě této činnosti Trunec také zpíval a korepetoval v mužském Pěveckém sboru severočeských učitelů v České Lípě a hrál ve zdejším symfonickém orchestru Lípa. Jako sbormistr založil a vedl v letech 1986–2000 komorní smíšený sbor Camerata Česká Lípa a v letech 1987–1992 Komorní sbor severočeských učitelek v Novém Boru. V období 2003–2016 stál v čele pěveckého sboru Levamentum, složeného ze členů církve a dalších příznivců.
V roce 1967 se Petr Trunec podílel na založení českolipského Kruhu přátel hudby, který pořádal komorní koncerty a existoval až do roku 2000. V letech 1979–1981 byl dramaturgem v Jiráskově divadle v České Lípě. Poté dostal nabídku vyučovat češtinu pro cizince na zámku v Zahrádkách v Ústavu pro jazykovou a odbornou přípravu zahraničních studentů Univerzity Karlovy v Praze, kde působil až do roku 1989.
Po sametové revoluci se Petru Truncovi podařilo prosadit myšlenku získat pro hudební školu tzv. Bílý dům v České Lípě. Dva roky byl ve škole ředitelem, než ze zdravotních důvodů odešel do soukromé nástavbové školy Praxis, která nabízela obory au pair vychovatelství a hotelové služby. V této škole pracoval tři roky do ukončení její existence z důvodu změny ministerského nařízení o nástavbových školách. V roce 1995 se vrátil k výuce češtiny pro cizince na Univerzitě Karlově. Jazykový ústav pořádal o prázdninách společně s ministerstvem zahraničí letní kurz češtiny pro krajany v Dobrušce. Po deset let tam Petr Trunec trávil každý srpen výukou češtiny a české hudby a poznáváním krajanů z celého světa.
V roce 1999 se přihlásil do konkurzu na lektora v krajanské základní škole v chorvatském Daruvaru a uspěl. Od roku 2000 pak vyučoval na dvou českých základních školách a mateřských školách v Daruvaru a Končenicích. Zároveň byl lektorem krajanského časopisu Jednota a pomáhal českým spolkům po celém Chorvatsku.
Po návratu z Chorvatska opět pokračoval na Univerzitě Karlově v Praze ve výuce češtiny. Od roku 2014 začal pomáhat manželce, která se stala kazatelkou a evangelizační pracovnicí Církve československé husitské v Liberci. On sám působil od roku 2016 jako pastorační asistent. Kromě duchovní činnosti dostali manželé Truncovi na starost kostel v Novém Boru a faru a kostel Mistra Jana Husa v České Lípě, které se snažili postupně opravovat. V roce 2022 obdržel Petr Trunec spolu s manželkou Marií Poctu hejtmana Libereckého kraje za celoživotní přínos v oblasti pedagogické činnosti a hudby.     podle Regionální osobnosti Libereckého kraje
VZPOMÍNKY PETRA TRUNCE NA DARUVARSKO
Od roku 1995 znovu vyučoval zahraniční studenty z celého světa. Ústav pro jazykovou a odbornou přípravu zahraničních studentů Univerzity Karlovy organizoval společně s Ministerstvem zahraničních věcí každoročně Letní kurz češtiny pro krajany v Dobrušce. 
„Prošla mi tam pod rukama spousta krajanů. Byli například z Chile, Uruguaye, Kostariky nebo Venezuely. Byla tam i Jihoafričanka, která se jmenovala Jarmilka a říkalo se jí Milko. Pak tam byla jedna krásná Tunisanka, děvčata ze Sýrie – těm to mluvilo česky dobře, Němci, Rakušané, Američané, jedna Švédka – prostě krajané z celého světa. Já jsem tam měl svou třídu, zpívali jsme, hráli divadlo, bylo hodně veselo.”
V Dobrušce se ocitli také krajané z chorvatského Daruvaru. Byl mezi nimi i Jaromil Kubíček, který mluvil perfektně česky a Petru Truncovi navrhl, že by mohl vyučovat češtinu v české základní škole v Daruvaru. V roce 1999 se Trunec přihlásil do konkurzu vyhlášeného Ministerstvem školství, tělovýchovy a mládeže a vyhrál jej. O rok později do Chorvatska odjel.
„Měl jsem úvazek na mateřské škole v Končenicích, byl jsem korektorem krajanského časopisu Jednota a pomáhal jsem českým besedám v Chorvatsku. Těchto kulturně-společenských spolků bylo tehdy v Chorvatsku celkem dvanáct. Dělal jsem v nich kurzy české výslovnosti a hodně jsme také zpívali. Čeští krajané v Chorvatsku se tehdy učili české tance, hráli ochotnické divadlo, a když všemu odrostli, tak se nakonec věnovali rádi zpěvu.”
Petr Trunec uspořádal v roce 2001 v Rijece festival Krajanské zpěvánky, na nějž přijelo všech dvanáct krajanských pěveckých sborů, které zpívaly česky. Jejich hymnou byla Ta naše písnička česká od Karla Hašlera. Touto skladbou festival začínal a končil.
„Teď jsem zrovna dostal internetový výtisk časopisu Jednota, ve kterém byly reportáže ze tří současně probíhajících Krajanských zpěvánek. Jeden byl v Rijece, druhý v Daruvaru a ten třetí, to už si nevzpomenu kde. Nicméně, jsem rád, že ten mnou založený festival už přes dvacet roků žije.”