„Evropa se může od nás učit,“ řekl poslanec za českou a slovenskou menšinu Vladimír Bílek a dodal, že menšiny v tomto prostředí spolu realizovaly určité projekty, a ve spolupráci s obecní správou česká a slovenská menšina vyřešily problém prostoru pro svou činnost.
Starosta obce Lipovlany Nikola Horvat sdělil, že to on a předseda České besedy Marijan Kadlíček nemají lehké. Pokračují ve funkcích, které jejich předchůdci Mario Ribar a Mirko Knížek plnili velice dobře a zanechali hluboké stopy jak v obci, tak v Besedě. Starosta sdělil i to, že byl krátkou dobu i sám členem České besedy, hrál v hudební skupině.
Přítomné pozdravil i místopředseda Rady české menšiny Sisacko-moslavinského županství Marijo Kosina. Své představitele na slavnostní program vyslala také řada lipovlanských spolků a institucí. Matice slovenská ve svém Slovenském domě přivítala hosty z Banja Luky, kde předseda Matice Jozef Krajči představil život místních Slováků. Přišli i krajané z Českých besed Mezurač a Jazveník a krajanských spolků Tréglava a Banja Luka z Bosny a Hercegoviny, které vystoupily i v programu.
Prvním hostem Dne české kultury byl předseda Chorvatsko-české společnosti ze Záhřebu Marijan Lipovac, který připravil přednášku o prvním českém prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi, doprovázenou promítáním fotografií ze života veliké historické osobnosti, která se nedávno octla ve středu zájmu chorvatské veřejnosti, kvůli známé iniciativě ke změně názvu Masarykovy ulice v Záhřebu. Zmínil se o tom i M. Lipovac, který osobně sehrál důležitou roli v obraně Masaryka. „Jde o nejpopulárnějšího prezidenta a vůbec politika, který byl velice uctíván i v Evropě, a v Chorvatsku je cizincem s největším počtem ulic, dokonce devíti,“ řekl.
Mikrofon potom patřil bývalému předsedovi Besedy Mirku Knížkoví, který mluvil a Češích v Chorvatsku a v Lipovlanech, o krajanském spolku a přínosu jeho rodiny v dějinách Besedy.
Pěvecký sbor Banjalučtí krajané, jehož zpěv doprovázely harmonika a kytara, se představil výběrem českých lidovek a bosenskou sevdalinkou Otkako je Banja Luka postala. Dozvěděli jsme se, že ji zapsal Jaroslav Plecitý, Čech, který téměř celý svůj věk strávil v zemích Balkánu, nejdéle však žil v Banja Luce, kde v roce 1961 zemřel. Město se mu odvděčilo pojmenováním jedné ulice jeho jménem. Předsedkyně hostujícího spolku Mařenka Andulajevićová poděkovala Lipovlanským za skvělé pohoštění, a pozvala je do Banja Luky. Předseda domácího spolku Marijan Kadlíček pozvání s radostí přijal a slíbil, že se vbrzku uskuteční.
Ve velkém počtu přijeli Tréglaští, dokonce s třemi skupinami – dvěma folklorními a pěveckou. Předseda Zvonko Harauzek představil spolek, který byl založen v roce 2002, a „se stovkou členů patří k menším spolkům, jakož i Beseda lipovlanská.“
Závěr programu, stejně jako jeho začátek, patřil Mirku Knížkovi, tentokrát jeho básnické tvorbě. Četl své verše v češtině a chorvatštině, byl vlastně jediným domácím účastníkem programu. Nevystoupily v něm folklorní skupina – nestačila se připravit, protože se akce konala v pátek, a pěvecká skupina Vějíř – musela svoje plánované vystoupení odvolat, protože se dvě zpěvačky roznemohly. Představila se ale skupina tvůrčí, která připravila reprezentativní ukázku své činnosti, včetně kuchařských dovedností členek spolku. „Jsme zvlášť hrdí na to, že našim hostům můžeme ukázat práce paní Anny Čičkové, která i ve svém pokročilém věku vyšívá dokonalé ruční práce,“ řekla nám paní Renata Kadlíčková. Velký přínos výstavě dala také rodina Ožogova, která ukázala suvenýry, ozdobné předměty a bižuterii.
Dobrá nálada vládla lipovlanským společenským domem i po programu. Postarala se o to besední kapela, která vyhrávala k tanci a pobavení. M. Pejić/mp
