Sympozium zahájil příspěvek Mgr. Andrey Preissové Krejčí, Ph.D. z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Autorka se v něm zabývala jazykem jako nositelem národního vědomí. Prohlásila o něm, že je médiem transformace a že řeč určuje náš společenský život. Zmínila se i o rozpadající se nejpočetnější české komunitě na světě, té v USA.
PhDr. Jarmila Vojtová, Ph.D. z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně zaujala problematikou o aktuálních problémech současné češtiny. Zajímavá byla názorná ukázka jazykových prohřešků, se kterými se v Česku setkala. Ze stejné fakulty přijela i doc. PhDr. Zdeňka Hladká, Dr. a třicítka studentů. „Všichni jsme nadšeni,“ sdělila své dojmy z pobytu.
Z Karlovy univerzity z Prahy se sympozia zúčastnily dvě přednášející – Mgr. Helena Stráníková, Ph.D., která se ve svém referátu zabývala komunikací v jazykových biografiích příslušníků české menšiny v Chorvatsku. Ve svém příspěvku zanalyzovala průzkum z let 2010–2016, týkající se přestupování z jednoho jazyka do druhého. Mgr. et Mgr. Bc. Marie Štěpánová se zaměřila na téma Češi a čeština na jih od Slavonie, resp. v Bosně a Hercegovině, a zamýšlela se nad osudem tamních Čechů. Zdůraznila, že „... k předávání menšinového jazyka je nutné většího úsilí než u jazyka majoritního.“
Se svými zkušenostmi z dvojjazyčného vzdělávání dětí v mateřské škole seznámila přítomné Hana Hlaváčková z Prahy 15, která vysvětlila, jak se u nich ve školce učí anglicky tří až šestileté děti. Představila i řadu pomůcek, které mohou při výuce pomoci.
Příspěvek Mgr. Libuše Stráníkové se týkal České besedy Daruvar, která letos slaví 110. výročí existence. Zmínila se o 95. výročí české základní školy v Daruvaru a doplňovací školy v Záhřebu, o 90. výročí daruvarské české školky, o 225. výročí přistěhování Čechů na toto území a o zakládání krajanských spolků.
Bc. Monika Veltruská ve své bakalářské práci zanalyzovala lexikální zásobu chorvatských Čechů v Lipovci. Zkoumala, které české nářečí dominuje v mluvě starší generace. Zdůraznila, že čeština a chorvatština jsou jazyky příbuzné, a tak často dochází k nevědomému přejímání slov a tvarů. Za svou práci dostala cenu děkana za třetí nejlepší bakalářskou práci na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (vybíralo se z 23 prací).
„Školství a učitelé jsou zárukou budoucnosti menšin,“ zdůraznila na závěr programu v diskusi iniciátorka sympozia, bývalá předsedkyně Svazu Čechů a ředitelka školy Lenka Janotová. Dodala, že se musíme postarat o to, aby čeština přežila, aby zůstala ryzí a nesměšovala se s chorvatštinou. Uvedla, že oba jazyky musí být rovnocenné, ale i čisté.
Zástupce českého velvyslance v Záhřebu Miroslav Kolatek uvedl, že plánovaná přístavba české školy je ojedinělou akcí, kterou česká strana finančně podpořila jen ve Vídni a v Daruvaru. „Čistota jazyka je pro národ důležitá. Musíme dbát o jeho kondici. Čeština je naším dědictvím a musíme o ni pečovat,“ upozornila Táňa Novotná Golubićová. Jménem předsedy pro národnostní menšiny Chorvatska Aleksandra Tolnauera plénum pozdravil Vladimír Bílek, o významu jazyka a tohoto setkání hovořili i další účastníci sympozia.
Skutečnost, že sympozium o češtině se konalo už popáté, je důkazem, že se jedná o živý jazyk, a to i za hranicemi České republiky. V jeho pořádání se bude pokračovat, protože jazyk je jedním ze znaků národní identity, shodli se přítomní.
Sympozia se dále zúčastnili předseda ČSÚZ Jaromír Šlápota, předsedkyně Svazu Čechů Anna–Marie Štrumlová Tučková, předseda Koordinace menšinových rad a předseda županské České menšinové rady Damir Malina, ředitelé vzdělávacích institucí, členové krajanských spolků, učitelé a média. A. Raisová, js/žp
Neformální setkání s předsedou ČSÚZ
Předseda Československého ústavu zahraničního z Prahy a čestný občan Daruvaru Jaromír Šlápota na sympoziu uvedl, že je rád, že může spolupracovat s krajany v Chorvatsku, protože je velká věc spolupracovat s těmi, kteří jsou schopní a dary ČSÚZ dobře využívají. Před sympoziem se neformálně setkal s představiteli menšinového života včetně vzdělávacích institucí a Svazu Čechů. ČSÚZ a Rada pro národnostní menšiny Chorvatska sympozium o češtině společně finančně podpořily.
